Rudolf Beran a agrární strana

Rudolf Beran byl významnou postavou agrární strany a prvorepublikové politiky. Podívejte se na diskusi historiků o jeho osobě, ale zejména o agrární straně a její pozici v první republice. Zmíněny jsou i okolnosti prezidentské volby v roce 1935.

Kdo po Edvardu Benešovi na Pražský hrad?

V našem historickém povědomí jsou většinou dobře známy osudy jednotlivých československých prezidentů. Málo se však ví o potenciálních kandidátech, kteří se o prezidentský úřad sice nakonec neucházeli, jejich jména však patřila k často skloňovaným. V roce 1938 mezi nimi byly velmi výrazné osobnosti, např. Rudolf Beran nebo Jan Antonín Baťa.

Hácha a Beran: Prezident a premiér druhé republiky

Vážený soudce Emil Hácha byl v roce 1938 vybrán jako vhodný kandidát na prezidenta republiky po Edvardu Benešovi. O tuto funkci však Hácha zjevně nestál, ale nakonec v ní vydržel až do hořkého konce v roce 1945. Agrárník Rudolf Beran se do premiérského úřadu také příliš nehrnul. Premiérem byl pouhé tři měsíce, za druhé světové války byl vězněn gestapem a po skončení války byl znovu odsouzen, tentokrát československou justicí na 20 let za údajnou kolaboraci. V těžkém žaláři v Leopoldově pak v roce 1954 zemřel.

Beneš: Návrat vítěze do vlasti

V polovině května roku 1945 se Edvard Beneš triumfálně vrátil do Prahy společně s tzv. košickou vládou. Až do 28. října 1945 chyběl v politickém systému parlament, proto nařízení vlády nabývala podpisem prezidenta podobu zákonů. Rovněž se účtovalo s válečnými zločinci, ale i Benešovými předválečnými odpůrci, jako byli například Rudolf Beran či Jiří Stříbrný, kteří zemřeli ve vězení.

Charakteristika druhé republiky

Přijetím rozhodnutí konference v Mnichově na konci září 1938 začínají dějiny druhé republiky. Její konec už tak jasný není, jak se dozvíte v diskusi historiků v pořadu Historie.cs. Ten nám také přiblíží změny, k nimž došlo v politickém i společenském uspořádání tehdejšího Československa.

Od mnichovské konference k okupaci

Na konci září roku 1938 přišlo rozhodnutím velmocenské čtyřky v Mnichově Československo o svá pohraniční území. Následovalo období tzv. druhé republiky, kdy si její představitelé mysleli, že dokážou udržet státní samostatnost. Z tohoto omylu je vyvedly události z března 1939, kdy po osamostatnění Slovenska došlo k okupaci českých zemí. Podívejte se na reportáž Československého filmového týdeníku z roku 1969, která proběhlé události hodnotí s třicetiletým odstupem. Co si z této historie můžeme vzít my dnes?