K čemu je dobré tvůrčí psaní? Jde o vytváření textu, který je nějakým způsobem originální, nový, neokoukaný, někdy i s uměleckými ambicemi. Tvůrčím psaním se učíme i bavíme. Nemusí to zdaleka být „jen“ psaní při hodinách českého jazyka a literatury, jeho metody je možné využít v různých vyučovacích předmětech, nebo také různými předměty napříč. Jak na to? Podíváme se i na několik praktickým tipů.
Někdy slýcháme vymezování se vůči tvůrčímu psaní s argumentem, že každý nemůže být spisovatelem. O to ale vůbec nejde. Tvůrčí psaní je založeno na jednoduchém předpokladu, že každý jedinec je nadán určitou mírou tvořivosti, kterou v životě uplatňuje různě (tedy nejen psaním). Tvůrčí psaní pomáhá tuto tvořivost rozvíjet.
Metodami tvůrčího psaní se učíme pracovat s informacemi – najít a vyhodnotit jejich obsah, smysl, platnost, důležitost, zkusit odhadnout záměr jejich autora. Následuje proces hledání, jak uchopit a vyjádřit získané informace nové, jakou formou je sdělit, jak je interpretovat, jaký k nim zaujmout postoj. V širším kontextu tak dospíváme k poznávání a rozvíjení vlastního uvažování.
Svět se rychle vyvíjí a stejně tak se rychle vyvíjí i tvůrčí psaní. Přesto si nehledá cestu do tříd snadno. Má totiž jednu nevýhodu – jeho výsledky nejsou pozorovatelné hned, projeví se až časem. Všestranný rozvoj žáků tuto nevýhodu ale bohatě převyšuje.
Tip: Tvůrčí psaní mohou vaši žáci trénovat i v naší slohové soutěži To se vysvětlí...
Praktické tipy do výuky
Metody tvůrčího psaní se dají skvěle využít při fázi evokace, uvědomění i reflexe výuky ve všech předmětech. Je ale třeba připravit se na to, že napoprvé se nebudou dít zázraky. Žáci se musí touto formou nejprve naučit pracovat, což přijde s tréninkem. Výrazně pomoci jim můžeme, pokud se zaměříme na zadání jasných pokynů, případně i kritérií hodnocení.
Příkladem vhodných aktivit je např. volné psaní – žák zapisuje po předem stanovenou dobu několika minut veškeré své myšlenky. Při psaní se nemusí věnovat stylistickým ani pravopisným úpravám, jde pouze o to, aby zapsal volný tok myšlenek, který vzniká při přemýšlení nad zadaným tématem. Žákům tato metoda často pomůže uvědomit si, v jaké fázi jejich znalost je, a zároveň si utřídí své vědomosti v diskutované oblasti.
Další vhodnou metodou je tzv. Alfabox. Žáci (samostatně / ve dvojicích / ve skupinkách / jako celá třída) vyplní tabulku s písmeny. Do každého pole doplní pojem či větu, která daným písmenem začíná a souvisí s daným tématem. Žáci následně mohou na základě pojmů tvořit ucelený text diskutující dané téma.
Podobná metoda, která se dá velmi dobře použít je tvorba Akrostichu, neboli básně, ve které první písmeno verše tvoří slovo. Žáci tak mohou např. složit název tématu z vět (ve zjednodušené formě slov či slovních spojení), které dané téma definují. To jim pomůže jak k uspořádání nabytých vědomostí, tak i k jejich lepšímu zapamatování.
Pokud se budeme chtít zaměřit spíše na komunikativní schopnosti, můžeme využít např. metodu speed-datingu. Každý žák dostane přidělenou osobnost (či již zmíněný chemický prvek, stát atd.) a vytvoří si medailonek. Následně se žáci usadí naproti sobě, zaujmou roli, kterou si připravili, a navzájem se jeden druhému představí. Po 2–3 minutách se přesunou k dalšímu spolužákovi a proces opakují. Takto lze pokračovat, dokud se všichni nevystřídají. Je třeba dodat, že je žáky potřeba rozdělit na menší skupinky, pro 30 žáků tedy stačí např. 10 pojmů, což nám umožní vytvořit ve třídě tři skupiny.
I běžné útvary, které známe ze slohových cvičení, se dají jednoduše převést do jiných předmětů. Můžeme tak například nechat žáky, aby vytvořili seznamovací inzerát pro zvířata, probíraná v biologii, chemické prvky nebo třeba historické osobnosti. Mohou takto psát zprávy o historických událostech, recepty k přípravě jednotlivých států, či popis pracovního postupu, podle kterého budou spolužáci malovat v hodinách výtvarné výchovy.
