Radhošť: Nejzápadnější tisícovka Beskyd

Moravskoslezské Beskydy se nachází na samém východě České republiky. Část Beskyd leží v Moravskoslezském kraji, část pak ve Zlínském kraji. Nejvyšším vrcholem pohoří je Lysá hora, ale proslulá je i o dvě stě metrů nižší hora Radhošť, ležící v západní části pohoří. Na vrcholu Radhoště je kaple svatých Cyrila a Metoděje a známé sousoší obou věrozvěstů.

Krkonoše: Dvoračky

Horská bouda Dvoračky ležela v západní části Krkonoš v nadmořské výšce 1140 m. n. m. pod známou horou Kotel. Tato původní dřevěná horská bouda musela však být v roce 2023 stržena z důvodu statiky porušené dřevomorkou. Brzy poté byla zahájena výstavba její repliky. Hned vedle Dvoraček se nachází mnohem honosnější stavba, novodobý horský hotel Štumpovka.

Luční bouda a počátky lyžování v českých zemích

Luční bouda leží v nadmořské výšce 1410 m. n. m. a je nejvýše položenou horskou chatou v České republice. Její historie je neobyčejně zajímavá, horská bouda zde stála již v době třicetileté války, její účel však byl jiný než dnes. Původně se zde totiž choval dobytek, až ve druhé polovině 19. století místní zjistili, že větší užitek než z chovu dobytka mohou mít ze služeb, které poskytovali kolemjdoucím poutníkům a později turistům.

Masarykova chata na Šerlichu

Masarykovu chatu na Šerlichu vybudoval v polovině 20. let Klub československých turistů. Leží v nadmořské výšce 1019 m. n. m. a jedná se patrně o nejznámější horskou chatu na hřebeni Orlických hor. Jejím architektem byl slavný brněnský architekt Bohuslav Fuchs. Od 50. let je chata na Šerlichu chráněna jako kulturní památka. Podívejte se na její poměrně dramatickou historii.

Jizerské hory a Šámalova chata

Jizerské hory jsou oblíbené zejména mezi milovníky běžeckého lyžování a cyklistiky. V tomto nejseverněji položeném pohoří České republiky kvetl v minulosti proslulý sklářský průmysl. Mnohé sklářské osady však částečně či úplně zanikly. V jedné takové sklářské osadě zbyl pouze jeden jediný dům, lesní zámeček, který je dnes znám pod označením Šámalova chata. V meziválečném období jej užíval kancléř prezidenta Masaryka Přemysl Šámal, jehož jméno dnes chata nese.

Klostermannova chata na Modravě

Spisovatele Karla Klostermanna znají zejména milovníci Šumavy. Zemřel v roce 1923 a je po něm pojmenována chata v šumavské obci Modrava. Ta vznikla krátce po vzniku československé republiky, kdy bylo postaveno větší množství horských chat, což souvisí s tehdejším zájmem o turistiku. Brněnský architekt Bohuslav Fuchs byl sice funkcionalista, při projektování horských chat měl však neobyčejný cit pro zasazení stavby do okolní přírody. Klostermannova chata byla v 80. letech 20. století ve velmi žalostném stavu, hrozila jí dokonce demolice, naštěstí byla zachráněna.