Perzekuce řeholních řádů

V roce 1950 začala Akce K, která spočívala v rušení mužských klášterů, internaci a věznění členů mužských řeholních řádů. Na ní navázala Akce Ř, která byla zaměřená proti ženským řeholním řádům. Podívejte se na reportáž o obou násilných akcích, která obsahuje rozhovory s pamětníky a archivní záběry.

Komunistická propaganda v Československu na počátku 50. let

Na počátku 50. let bylo nebezpečí vojenského střetu mezi Východem a Západem poměrně velké. Sovětský vůdce Stalin sice plánoval „rozhodující střet se Západem“, komunistická propaganda v Československu však stále zdůrazňovala mírové usilí Sovětského svazu a celého komunistického bloku. Na druhé straně železné opony pak podle propagandy stáli jen váleční štváči usilující o rozpoutání třetí světové války. Podívejte se na archivní zpravodajské reportáže a udělejte si obrázek o síle slova a dobové propagandy.

Protikatolické akce na začátku 50. let

Pro komunistický režim představovala katolická církev nepřítele, proto se ji snažil mnohými způsoby zničit nebo alespoň zdiskreditovat. Příkladem je tzv. Katolická akce, pomocí níž chtěla komunistická strana roku 1949 rozdělit církev. Zvláště odpuzujícími praktikami ale byly vykonstruované politické procesy s konkrétními církevními představiteli, kterým tak komunisté zničili život. Jako při procesu s deseti řeholníky v čele s opatem Machalkou v roce 1950.

Zatčení opata Tajovského

Jednou z obětí komunistického režimu byl Vít Bohumil Tajovský. Roku 1948 byl zvolen za nového opata želivského kláštera, ale už v únoru 1950 byl zatčen v souvislosti s připravovanými zinscenovanými procesy. Rozsudek zněl na 20 let těžkého žaláře.

Katoličtí kněží v komunistickém vězení

Řeholníci a řeholnice byli pro komunistickou společnost občany druhé kategorie. Po zrušení klášterů na začátku 50. let strávili většinou několik let v internačních táborech. Posléze skončili nejčastěji v dělnických profesích, protože k duchovní službě neměli až na výjimky přístup. Mnozí byli uvězněni a někteří ve vězení i zemřeli. Postavení katolických kněží ve vězení mělo určitá specifika a pro další vězně se stávali záchytným bodem a morální autoritou.

Pronásledování katolíků komunistickým režimem

Od padesátých let byli katolíci tvrdě pronásledováni. Při tzv. akci K byly obsazeny a vyklizeny mužské kláštery, při akci Ř ženské kláštery. Bratři a sestry všech řádů byli svezeni do internačních táborů a centralizačních středisek. Muže často čekalo vězení nebo umístění k PTP a svoji dosavadní činnost už vykonávat nemohli. Osud žen byl v tomto směru trochu jiný, protože se veřejně neangažovaly a navíc často působily v oborech, kde za ně nebyla náhrada.