portály České televize
menu

Často hledáte:

dýně Halloween

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Rozmnožování rostlin pod mikroskopem

01:42

Rozmnožování rostlin pod mikroskopem

Jak se dá zkoumat rozmnožování rostlin? A k čemu nám takový výzkum může být? Nové metody výzkumu vývoje pohlavních buněk rostlin nám do budoucna mohou pomoci pochopit například vliv změny klimatu na růst a rozmnožování rostlin.

Z pořadu:

Věda 24 Přehrát celý pořad

Témata:

Ekologie Obecná biologie Biologie rostlin

Vhodné pro stupeň:

Střední škola

Vhodné pro předmět:

Biologie

Klíčová slova:

klimatická změna výzkum pyl květ vajíčko rozmnožování rostlin

Mohlo by vás také zajímat

Ekologie

Další videa
PL
Příroda v zimě
07:15

Příroda v zimě

Epizoda představuje nutrie říční (na kožešinu chované hlodavce), které se rozšířily podél toků řek, i lipany (ryby rychleji tekoucích toků). Z vodních ptáků je zde představena lyska černá a slípka zelenonohá. Z rostlin pak porosty hluchavky nachové, dále smrkové šišky a jejich semena, která slouží jako oblíbená potrava živočichů v zimních měsících.
Konec zimy: Příroda
07:06

Konec zimy: Příroda

Epizoda ukazuje veverky, se kterými se potkáváme v lesích i parcích. Z dalších živočichů jsou představena stáda daňků a laní na konci zimy, ze sov naše větší sova kalous ušatý charakteristický svými pírky na vrcholu hlavy, které připomínají uši. Ukázka nás zavede i do prostředí suťových strání s kameny porůstajícími mechem a nenápadným keřem srstkou obecnou, se kterou se setkáváme v lesích celé Evropy a jež v přírodě představuje planý angrešt.
PL
Železné hory
09:20

Železné hory

Železné hory nejsou horami v pravém slova smyslu, ale v určitých ohledech si se skutečnými horami nezadají.
Český les: Hvožďanská louka
03:43

Český les: Hvožďanská louka

Český les je tak trochu ve stínu známější Šumavy, proto mnohá jeho kouzelná místa zůstávají zatím turisty neobjevená. Platí to i o Hvožďanské louce nedaleko Poběžovic, o níž odborníci tvrdí, že patří vůbec k těm nejvzácnějším v Plzeňském kraji. Leží sice uprostřed zemědělsky obdělávané krajiny, ale v ochranném pásmu vodního zdroje, a tak byla uchráněna před zásahy člověka. Kvetou na ní vzácné orchideje a vyskytují se zde unikátní motýli.

Biologie rostlin

Další videa
Rozhovor s odborníkem
Vaříme z planých rostlin
05:24

Vaříme z planých rostlin

V přírodě kolem nás se dá jíst ledacos. Jak ale na louce vybrat, co opravdu bez obav sníst, a co radši ne? U rostlin platí úplně stejné pravidlo jako u hub: Sbíráme jen to, co opravdu známe. Ve videu vyrazíme s botanikem Romanem Pavelou do parku, nasbíráme zde řebříček, jetel, jitrocel a další bylinky. V kuchyni z nich pak připravíme oběd o dvou chodech.

Staré dobré obilniny
02:18

Staré dobré obilniny

Většina produktů z mouky je z pšenice. Dříve se však pěstovalo více druhů obilnin, které jsou mnohdy zdravější nebo třeba neobsahují lepek. Proto se dnes spousta starých obilnin, jako je pohanka, čirok, proso nebo amarant, začíná opět pěstovat ve velkém. Ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby se tyto obilniny pěstují a zkoumají. Jak to dělají?

Rozmnožování rostlin pod mikroskopem
01:42

Rozmnožování rostlin pod mikroskopem

Jak se dá zkoumat rozmnožování rostlin? A k čemu nám takový výzkum může být? Nové metody výzkumu vývoje pohlavních buněk rostlin nám do budoucna mohou pomoci pochopit například vliv změny klimatu na růst a rozmnožování rostlin.

PL
Brambory
04:36

Brambory

Brambory patří mezi naše nejdůležitější potravinové plodiny. Mají celou řadu odrůd a rozdělují se na tři varné typy. Který na co použít a jak dlouho se brambory vaří? Inkové pěstovali na svazích And brambory už před pěti tisíci lety a odtud je do Evropy dovezli v 16. století Španělé. Zprvu se pěstovaly jako okrasné květiny, větší oblibu v kuchyni získaly až v 18. století. K nám byly dovezeny z oblasti Braniborska – a právě to jim dalo český název: brambory.

Obecná biologie

Další videa
Chemické zvětrávání a ekosystém z minulosti
04:19

Chemické zvětrávání a ekosystém z minulosti

Václav Cílek putuje do Oráčova, kde v tamním lomu můžeme najít zajímavé mikroekosystémy. Zvětráváním pyritu vzniká chemicky extrémní prostředí vhodné k chemickým reakcím, které mohly probíhat v raných stadiích života na Zemi.
Vznik života a DNA
02:20

Vznik života a DNA

Jak vznikl život? To je otázka, kterou si lidé kladou od nepaměti. Jako červená niť se táhne všemi mýty o stvoření, pohádkami, až k dnešním podobám náboženství. Otázku, co je to život, si v roce 1944 položil fyzik Erwin Schrödinger. Podařilo se mu odhadnout vlastnosti genetického kódu. Jak se dívají na vznik života fyzikové dnes? To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Rozhovor s odborníkem
PL
Paměť imunitního systému
04:48

Paměť imunitního systému

Imunitní systém, podobně jako systém nervový, disponuje pamětí. Při prvním setkání s určitým patogenem je reakce našeho imunitního systému poměrně pomalá. Při dalším setkání se stejným patogenem už je ale náš imunitní systém schopen zareagovat mnohem rychleji i razantněji. A přesně na tomto principu, tedy na paměti imunitního systému, je založeno očkování. Obecně lze říci, že přehnaná čistota a sterilita či přemíra antibiotik, zejména na začátku života, vývoji našeho imunitního systému nesvědčí. I zde totiž platí pořekadlo: Co se v mládí naučíš...
Mendelovo řešení Darwinovy evoluční teorie
02:15

Mendelovo řešení Darwinovy evoluční teorie

Jak se doplňuje Darwinova teorie evoluce s Mendelovými principy dědičnosti? Slabé místo originální teorie biologické evoluce Charlese Darwina byla takzvaná směsná dědičnost, tedy předpoklad, že fenotyp potomků je průměrem znaků jejich rodičů. Toto vyvrací experimentální práce Gregora Mendela, která odhaluje existenci genových alel a dokáže fenotypové poměry u potomků nejen popisovat, ale i předpovídat.

ČT edu nejsou pouze videa

12 754

videí

714

námětů do
výuky

4 295

pracovních
listů

1 206

pořadů

69

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání