15:12
Vítejte na jedné brněnské střední škole. Hlavní hrdinové seriálu zde žijí běžné životy, zastávají určité místo ve společenské hierarchii školy, řeší problémy partnerských vztahů, baví se s kamarády nebo třeba streamují. Vše se ale změní v den, kdy dojde přímo ve škole ke střelbě. Bude někdo zraněn? Kdo je viník? A kdo oběť? A proč k tomu všemu došlo?
Pachatel, spolužáci, rodina a odborníci ze školy pátrají po příčině střeleckého útoku na brněnské střední škole. Kdo za něj skutečně může? Je vinný jenom ten, kdo vzal do ruky zbraň? Ovlivnila útočníka rodinná situace? Řeší se ale i následky útoku. Rozchod, obviňování, nenávist, ale i nový pohled na svět. Jaké emoce se v jednotlivých postavách ještě skrývají?
Nessa, Lukáš, Mája, ale i celý floorbalový tým se snaží vyrovnat se střelbou ve škole, ze které se vyklubal špatný prank. Zafunguje školní intervence s trenérem a psycholožkou tak, jak bylo v plánu? Odkryjí se tam skutečnosti, které se střelbou zdánlivě vůbec nesouvisejí.
Rob, který při falešném střeleckém útoku vyskočil z okna, se chystá zpátky do školy. Stejně jako střelec Tonda. Větší pozornost na sebe ovšem strhne Lukáš, který už ví, co chce udělat a všem říct. Přinese jeho přiznání ohledně sexuální orientace happy end?
Mája, Nessa a Lukáš mluví o střeleckém útoku, který se odehrál na jejich škole, v televizním vysílání. Přišli jen popsat své pocity, nebo obvinit společnost z toho, jaký tlak na mladé lidi vytváří? A jaké nároky si na sebe vytváří hlavní postavy samy? Zapadnout, být milovaný a sledovaný. Někteří se pokusí žít i bez toho.
Střeleckým útokem ve škole to všechno nezačalo. Naopak to bylo vyústění událostí, které se staly v rámci školy či florbalového týmu a v digitálním prostředí. Dá se Tondovo chování pochopit? Ospravedlnit? Nebo jednoznačně odsoudit?
Pokračování příběhu domácího násilí na mužích, jejichž partnerské vztahy se proměnily v peklo. Mužům, kteří jsou vnímáni jako zástupci silnějšího pohlaví, se obecně nevěří, děti stále v očích naší společnosti patří k matce. O to je jejich možnost obrany složitější. Ocitají se v kruhu strachu, studu a bezmoci. A také mají strach o své děti, které se agresi rovněž vyhnou jen zřídka.
Žárlivost je v partnerských vztazích přítomna mnohem častěji, než si sami připouštíme. Dokazují to naše nevědomé tělesné reakce. Žárlivost chápeme jako motivační emoci, kdy si hlídáme partnera a snažíme si zabezpečit jeho věrnost. Jde o reakci na ohrožení partnerství. Z jakého důvodu nás ale evoluce žárlivostí vybavila?
Seznámení s metodami řešení konfliktů a asertivního jednání. Jak máme správně obhajovat naše stanovisko? Proč je špatné ustupovat a proč není řešením ani agrese? Komentáře Miroslava Táborského k hraným scénkám osvětlují zásady asertivního jednání.
Dokumentarista, fotograf, aktivista, romista, novinář a koordinátor projektu HateFree Culture Lukáš Houdek zažil v dětství sexuální zneužívání. I kvůli tomu pro něj nebylo jednoduché přihlásit se ke své sexuální orientaci. Přiznává i sebevražedné myšlenky. Prostřednictvím své umělecké tvorby i přímé pomoci se vyrovnává se svou traumatickou událostí z dětství a přibližuje veřejnosti problematiku sexuálních i jiných menšin a téma identity ve společnosti (např. na tématu indických hidžer či afrických albínů).
V terezínském ghettu byla trochu překvapivě provozována swingová hudba. Hudební těleso se jmenovalo Ghetto Swingers a bylo založeno v lednu 1943. Orchestr byl zneužit nacistickou propagandou v červnu následujícího roku při návštěvě Mezinárodního červeného kříže a posléze i v německém propagandistickém filmu o Terezíně.
Pořad o tom, jak komunikovat se zdravotně postiženým, který neovládá ani nohy, ani ruce a nemůže mluvit. Jak takovým lidem pomoci, aby mohli komunikovat?
Romové byli za druhé světové války z rasových důvodů terčem pronásledování. Už v roce 1939 byla přijata „proticikánská“ opatření a zřízeny pracovní tábory pro muže, kteří se „štítí práce“. Na území Čech a Moravy byly takové tábory dva: v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. Roku 1942 vešlo v platnost nařízení o potírání cikánského zlořádu a pracovní tábory se změnily ve sběrné cikánské tábory, určené pro celé rodiny.
Rodina je hlavním zdrojem uspokojování emočních potřeb. Velmi důležitá je i pro zdravý vývoj člověka – vliv prostředí a výchovy, vztah s matkou, to vše má na vývoj dítěte prokazatelně větší vliv než genová predispozice. Možná jste se už také zamýšleli nad rozdílem mezi emočně zdravou a nezdravou rodinou. Jaké jsou příznaky toho, že v rodině něco není v pořádku a že dochází k patologickým jevům? V závěru vás pak čeká malý přehled toho, co od sebe v manželství navzájem očekávají muži a ženy. Pořadem provází současný ředitel Národního ústavu duševního zdraví Cyril Höschl.
Dopamin je zodpovědný za správnou funkci mozku a různé aspekty lidského chování. Příliš vysoká nebo naopak nízká hladina tohoto neurotransmiteru je však spojena se závažnými zdravotními komplikacemi od deprese a nespavosti až po schizofrenii. Psychózy obecně znamenají ztrátu kontaktu s realitou. Jakou roli hraje nervový přenašeč dopamin u psychóz?
Co si o sobě myslí tlumočnice do znakového jazyka, jaká je máma? A jaké vlastní chyby vidí téměř na konci sedmileté rodičovské dovolené? Sebereflektivní povídání o dětech, přípravě na ně, prožívání šestinedělí a samozřejmě mateřství.
Emoce hrají významnou roli v průběhu celého lidského života. Je například prokázáno, že vývoj dítěte včetně prenatálního období je silně ovlivněn emocemi matky. Zlomovým okamžikem v lidském životě zase bývá vážné onemocnění. Jeho zvládání je obtížné pro všechny zúčastněné a nenahraditelné je tu pozitivní myšlení. Nejtěžším oborem je z hlediska emocí dětská onkologie, přesto právě dětští pacienti jsou na rozdíl od dospělých v mnoha aspektech specifičtí. A emoce souvisejí i s tématem seniorů, konkrétně se stařeckou demencí a diskriminací z důvodu věku. Pořadem provází současný ředitel Národního ústavu duševního zdraví Cyril Höschl.
Hlavním úkolem psychoterapie na konci 19. století bylo najít cestu k nevědomí. O tom, co se děje v mozku, se nevědělo nic a psychiatrické léčebny pouze uklízely nemocné stranou. Jde o dobu, kdy na scénu přichází vídeňský lékař a moravský rodák Sigmund Freud. Nejprve se zabýval hysterií. Zjišťoval, na základě jakých traumat se u někoho může rozvinout hysterická porucha. Proč člověk některé zážitky vytěsňuje a jakým způsobem to dělá? A kde v mozku nevědomí fyzicky sídlí? Jedním ze způsobů, jak zmapovat hlubší důvody duševních pochodů i našeho jednání, je cesta psychoanalýzy. Co to je? Pořadem provází lékaři Václav Mikota a Cyril Höschl.
12 398
680
3 990
1 125
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.