06:58
Popis života Karla IV. od jeho šestnácti let až do jeho smrti. Pořad popisuje jeho vládu i zakladatelskou činnost s důrazem na hrad Karlštejn.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Kupec Sámo úspěšně vede Slovany v boji proti Avarům a poté zakládá slavnou Sámovu říši. Později však musí čelit vojsku franského krále Dagoberta.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Od roku 1402 se v Betlémské kapli Jan Hus zasazoval o mravní principy a ideály pravého křesťanství, což jej přivedlo do klatby a posléze až před církevní koncil v Kostnici a k smrti na hranici. Dokument přináší portrét významné osobnosti našich dějin, jejíž názory i upálení radikalizovaly společnost a vyústily v husitské hnutí.
Václav Cílek provádí místy, kde v kameni ožívá historie stará tisíce let – například rytina panenky v pískovcovém převisu v Českém Švýcarsku představuje jeden z mála příkladů pravěkého skalního umění na území Čech.
Václav Cílek provádí místy, kde na Trutnovsku stojí hraniční žulové kameny i středověké smírčí kříže.
První doložený panovník z rodu Přemyslovců je Bořivoj I. S jeho jménem a jeho manželkou svatou Ludmilou jsou spojovány počátky křesťanství v Čechách.
Pořad popisuje, kdo všechno se zúčastnil koncilu v Kostnici. Ukazuje, že se nejednalo pouze o záležitost církevní a politickou, ale i společenskou.
První vinice byla v Praze založena už v 11. století. Písemné prameny dokládající pěstování vinné révy pak pocházejí z dob panování Karla IV., který vydal edikt o zakládání pražských vinic. Vinice v průběhu času vznikaly a zanikaly s ohledem na dějinné okolnosti. Dnes už se Praze sice nepřezdívá „město vína“, ale vinice v ní stále nalezneme.
Umělé družice nám z oběžné dráhy posílají velmi přesná a cenná data o životním prostředí. Jak nám dálkový průzkum Země může pomoci? A jsme vůbec schopni data z družic využít k našemu prospěchu při ochraně života na Zemi?
Seznámíme se s devadesátiletým Stanislavem Štýsem, zakladatelem světoznámé České rekultivační školy, přezdívaným lékař krajiny. Ten má za sebou nesčetné množství projektů rekultivace těžební krajiny v Podkrušnohoří, což dokumentují jeho fotografie, které viděli lidé v Rakousku, Německu i Holandsku a které nyní můžeme najít v mosteckém muzeu.
Jedna z nejaktivnějších sopek Filipín, sopka Mayon, se v lednu 2018 opět probudila k životu. Jaké byly důsledky této erupce a proč se sopka tak často probouzí k životu, objasní host Studia ČT24, vědecký pracovník Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. Prokop Závada. Hovořit bude také o výbuchu sopky Pinatubo a o tom, co je to stratovulkán.
Na příkladu jednoho ledovce na Aljašce se seznámíme s tím, jak vzniká ledovec, jaký je základní stavební materiál ledovce a jakou má ledovec barvu a proč.
Eduard Štorch proslul nejen svým románem Lovci mamutů, ale i svojí pedagogickou činností. Přesto se nelíbil žádnému z režimů, ve kterých žil. Jaký byl ale učitel? Které didaktické metody mu byly vlastní? Čím si získával své žáky? O této významné osobnosti související s výukou a popularizací pravěku diskutují historici v pořadu Historie.cs.
Naše představy o evoluci člověka, i ty předkládané aktuálními učebnicemi, je nutné na základě nejmodernějších paleoantropologických nálezů neustále korigovat. Před několika lety (v roce 2010) byl na Sibiři v Denisově jeskyni nalezen zlomek kosti ženského prstu. Genetická analýza ukázala, že dávná žena nepatřila ani k příslušníkům druhu Homo sapiens, ani k neandrtálcům, ale že se zde jedná o nový lidský druh, denisovany.
Ukázka se zabývá novým vědním oborem ve zkoumání archeologických nálezů – archeogenetikou –, která se posledních dvacet let rozvíjí i u nás.
Proč stále vnímáme neandertálce jako primitivy? Současné vědecké poznání totiž dokazuje, že se hluboce mýlíme. Historici ve videu z pořadu Historie.cs vysvětlí, kdy se rozšířily předsudky o neandertálcích a proč je zcela neadekvátní je šířit dál.
12 220
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.