01:29
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
V zimě živočichové strádají. My lidé jim můžeme pomáhat. Ukážeme si, jakým způsobem můžeme pomáhat v zimě přikrmovat ptáčky, veverky, srny i vodní ptáky. Vysvětlíme si, které krmivo není vhodné, s kým se můžeme o přikrmování poradit.
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
V lesích nedaleko Toužimi jsou rybníky, o které se dlouho nikdo nestaral. Díky tomu se tam nyní vyskytují vzácné druhy živočichů. Jaké? Na to se podívejte ve videu.
Jak žijí štíři a kde se s nimi můžeme setkat? Kteří jsou jedovatí a kterých není třeba se bát? Čím se živí a jak jsou nároční? Je vhodné chovat štíra jako domácího mazlíčka a co na to odborník?
Co je to milodón? A kde se ho hledat? Mělo jít o pravěkého tvora. Něco mezi ještěrem, lenochodem a medvědem. Jak vypadá místo výskytu tohoto pravěkého tvora? Dnes víme, že milodón vyhynul zhruba před 10 000 lety. V té době oblast obýval i člověk.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se na jaře kvetoucí léčivé byliny (podběl, plicník), dále prvosenky a violky. Z živočichů se seznámíme se životem a hnízděním hus divokých a aktivitou žab a mravenců lesních v jarních měsících. U mravenců je popsán i sociální život v mraveništi.
Lilijice jsou starobylí živočichové. Řadíme je mezi ostnokožce, tedy do příbuzenstva mořských ježků nebo hvězdic. Jejich nejstarší nálezy pocházejí z devonu, kdy se na území naší republiky rozlévalo tropické moře. Zkamenělé fosilie devonských lilijic můžeme v hojné míře najít např. v Českém krasu.
Víte, že v naší zemi najdete nejrozsáhlejší orchidejové louky střední Evropy? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Sklidit obilí jako před 60 lety. Pro Františka Pavlicu jsou žně s pomocí historického samovazu nutností. Pouze z celistvých, neporušených stébel žita vyrobí došky na střechy starých venkovských domů. To pan Pavlica ovládá jako jediný v Česku.
Terčin zvířecí svět v zoolaborce prozkoumá pavoučí vlákno. Víte, že je pavoučí vlákno mnohem pevnější než ocel? Víte, odkud vypouští pavouk vlákno? To a další informace se dozvíte v tomto díle.
„Jaké jsou beskydské hory? Strmé a vysoké až tlapky bolí.“ Rozhodně však stojí za návštěvu. Vydejte se tam s medvědy, kteří tu jsou jako doma. Vylezli na bájnou horu Radhošť, cestou na Pustevny se trochu lekli sochy pohanského boha Radegasta, ale pohled na krásné barevné chalupy stál za to. Chtěli se usadit v Rožnově pod Radhoštěm, ale zjistili, že ve skanzenu se bydlet nedá. Tak si ho alespoň pořádně prohlédli. A vy můžete s nimi.
Hranická propast se nachází nedaleko železniční stanice v Teplicích nad Bečvou. Jak je propast skutečně hluboká, se neví. Na dně se totiž nachází jezírko, které vodu bere v hloubkách stovek metrů. Toto území bylo jako evropsky významná lokalita zařazeno také do soustavy Natura 2000.
Ukázka představuje několik druhů zvířat a rostlin, mezi nimiž najdeme dva druhy ježků – ježka západního a ježka východního. Dalšími z představených zvířat jsou brouk roháč a krahujec, jeden z našich dravců. Z rostlin jsou ukázány orchideje české přírody, tořiče, vzácná tráva kavyl a chráněná bylina třemdava bílá a v neposlední řadě i mák vlčí.
Zjednodušené vysvětlení principu skleníkového efektu. Pomocí experimentů je popsán vliv skleníkových plynů na oteplování atmosféry, ukázány jsou i důsledky oteplování atmosféry na přírodu. Pořad se věnuje i způsobům měření koncentrace skleníkových plynů.
Lužní les byl dříve běžným biotopem. Řeky s mnoha rameny pravidelně zaplavovaly prostory v nivách. Krajina se ale mění. Regulací vodních toků však došlo k tomu, že lužní lesy na našem území téměř zmizely. Kde v ČR ještě najdeme lužní lesy a jaký je jejich význam? Pomáhají třeba při povodních.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.