04:00
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy stromu tak důležité.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Seznámení s ekologickým zemědělcem Ing. Pavlem Štěpánkem a jeho hospodářstvím. Reportáž z ekologického chovu hospodářských zvířat s nahlédnutím do života zemědělce, který dříve býval fotografem.
45 % půdy je v České republice ohroženo vodní erozí. Nejohroženější jsou svažité pozemky oseté širokořádkovými plodinami. Na jihovýchodní Moravě je téměř na polovině pozemků s nejkvalitnější půdou tato vrstva odplavena. Agrotechnické postupy, které podporují vsakování vody a tvorbu organické hmoty, však mohou půdním degradačním procesům zabránit. Protierozní krajinné prvky navíc podporují krajinnou biodiverzitu. Standardy dobrého zemědělského hospodaření jsou dnes obsaženy i v evropské legislativě jako podmínky k přerozdělování zemědělských dotací.
Početnost půdních mikroorganismů se snižuje vlivem holosečného způsobu lesního hospodaření tak, že nemohou vykonávat své přirozené funkce. Profesor Josef Rusek při výzkumu půdy na Šumavě prokázal, že na holinách během jednoho léta vyhynou funkčně důležité skupiny půdní fauny. To způsobuje mimo jiné hynutí sazenic dřevin, které se na holosečných pasekách později vysadí. Dokazuje to, že holosečné hospodaření podporuje degradaci lesní půdy.
Lomy patří do naší krajiny stejně jako třeba rybníky. Naše civilizace se bez těžebních zásahů do krajiny neobejde. Otázkou je, nakolik jsou nevratné. Na starých lomech vidíme, že příroda si je umí vzít zpátky a je schopná vytvářet nové hodnotné ekosystémy. Na příkladech pozůstatků těžby vápence, cínu, rašeliny nebo žuly uvidíme, že člověk může krajinu svou činností v důsledku obohacovat o nové biotopy.
O bezzásahových zónách v národním parku Šumava se toho napsalo a řeklo hodně. O tyto zóny chráněných území, kde je příroda ponechána sama sobě, se vede a vedlo mnoho sporů. Na Šumavě a v Pošumaví jsou však i lesy hospodářské. Tam je cíl jiný. Trvale v lese hospodařit. Rakouský klášter Schlägl nebo Městské lesy Volary se o to snaží pokud možno citlivým způsobem, výběrným hospodařením bez smrkových monokultur, které co nejvíce respektuje přírodní procesy. Těžba jednotlivých stromů místo holoseče vede k lesu různorodému, různověkému a odolnému vůči počasí a kůrovcovým kalamitám.
Závrt je jeden z typických krasových povrchových útvarů, který signalizuje výskyt podzemních prostor pod ním. Podíváme se i do Rudického propadání.
Každoročně se v ČR spotřebuje 5 tisíc tun pesticidů. Tyto přípravky na ochranu rostlin a jejich metabolity pak zůstávají v půdě a dlouhodobě kontaminují podzemní vody. Například povodí vodní nádrže Švihov zásobující pitnou vodou mj. Prahu je intenzivně zemědělsky obhospodařované, a tudíž vystavené všem negativním vlivům chemizace zemědělské výroby. Změna může paradoxně vzejít od spotřebitelů, kteří by poptávkou po biopotravinách otevřeli prostor pro ekologické zemědělství na orné půdě.
Oxid uhličitý pocházející ze spalování fosilních paliv značně přispívá ke globálnímu oteplování. Zvýšení množství oxidu uhličitého v atmosféře brání úniku tepla do vesmíru a zahřívá naši planetu. Ale co kdybychom oxid uhličitý zachytili dříve, než unikne? Přesně o to usilují evropští vědci a technici. Podstata této koncepce spočívá v tom, že se zachytí oxid uhličitý pocházející z elektráren a jiných závodů založených na spalování uhlí a uloží se hluboko do země.
Ukázka představuje několik druhů zvířat a rostlin, mezi nimiž najdeme dva druhy ježků – ježka západního a ježka východního. Dalšími z představených zvířat jsou brouk roháč a krahujec, jeden z našich dravců. Z rostlin jsou ukázány orchideje české přírody, tořiče, vzácná tráva kavyl a chráněná bylina třemdava bílá a v neposlední řadě i mák vlčí.
Když děti učí telka! Naučme se se žáky 3. ročníku rozpoznávat a třídit plody. Uvědomme si, z jakých částí se rostliny skládají. Kde na rostlině najdeme plod a k čemu slouží? Jak bychom plody mohli roztřídit? Víte, co patří mezi peckovice, malvice a bobule? Vůně plodů už na vás čeká!
Chcete se dozvědět více o mravencích? Pojďte se podívat na „Mravenčí školu“ v pořadu Terčin svět. Podíváte se do obřího mraveniště a dozvíte se o způsobu života mravenců. Také se dozvíte, jak si mravence prohlédnout zblízka a neublížit mu přitom.
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Někteří živočichové na zimu vyzrají po svém. Na podzim se nacpou, ulehnou k zimnímu spánku a zimu prospí. Probudí je až teplo jarního sluníčka. Mezi tyhle spáče patří i jezevec lesní. Občas se ale probouzí podle toho, jaká je právě zima a jak vydatné bylo podzimní zásobování. A tady začíná náš příběh, tedy příběhy dvou jezevčích sirotků.
Do Bílých Karpat přichází léto později. Hladina hluboké studánky je jako okno do jiného světa. Prohánějí se tu masožravé larvy mloka skvrnitého, v mokřadu pod studánkou loví užovka obojková, po kořisti tu pátrají larvy čolka. Ty se musí mít na pozoru před pijavkou koňskou. Boj o přežití je tu nelítostný.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.