04:00
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy stromu tak důležité.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Seznámení s ekologickým zemědělcem Ing. Pavlem Štěpánkem a jeho hospodářstvím. Reportáž z ekologického chovu hospodářských zvířat s nahlédnutím do života zemědělce, který dříve býval fotografem.
Kůrovec (lýkožrout smrkový) je přítomen téměř v každém lese a za normálních okolností napadá smrky starší šedesáti let, larvy kůrovce svými chodbičkami přetnou vodivá pletiva a stromy usychají. Když se přemnoží, nastává problém. Při boji s kůrovcem je důležité zakročit včas, aby nebylo nutné vytvářet rozsáhlé paseky/holiny.
Ohromná parkoviště jsou díky svému nepropustnému povrchu problémem pro vodu. Před parkovištěm tam byl les nebo louka, která uměla využít každou kapku. Dnes na stejném místě všechna voda končí v kanalizaci. Ale nemusí to tak být. Parkoviště jde vydláždit propustnými dlaždicemi nebo svést dešťovou vodu systémem stružek ke kořenům stromů.
Závrt je jeden z typických krasových povrchových útvarů, který signalizuje výskyt podzemních prostor pod ním. Podíváme se i do Rudického propadání.
Brněnská organizace Nesehnutí upozorňuje na význam udržitelné dopravy, která klade důraz na chodce a cyklisty. I přes existenci strategického plánu udržitelné dopravy města Brna investuje město do rozvoje alternativních způsobů mobility zanedbatelné částky.
Existují u nás rozlehlé úseky divoké krajiny, kde působení člověka bylo po desetiletí nepatrné. Některé části vojenských újezdů byly jen příležitostně narušovány těžkou vojenskou technikou či výbuchy munice. Právě v takových lokalitách postupně vznikaly ekosystémy, které by jinde v krajině nedostaly čas se vyvíjet. Dnes můžeme do některých koutů těchto oblastí s nespoutanou přírodou nahlédnout i my.
V kulturní krajině Bílých Karpat se nacházejí unikátní orchidejové louky, které zde v minulosti vznikly po odlesnění a jež se zde díky pravidelnému kosení udržely až do současnosti.
Lomy patří do naší krajiny stejně jako třeba rybníky. Naše civilizace se bez těžebních zásahů do krajiny neobejde. Otázkou je, nakolik jsou nevratné. Na starých lomech vidíme, že příroda si je umí vzít zpátky a je schopná vytvářet nové hodnotné ekosystémy. Na příkladech pozůstatků těžby vápence, cínu, rašeliny nebo žuly uvidíme, že člověk může krajinu svou činností v důsledku obohacovat o nové biotopy.
Co všechno prozrazuje krajina pohraničních vojenských újezdů? Co nám o minulosti říkají druhově nejpestřejší části krajiny – bezlesé enklávy – přirozené i ty vytvořené lidmi? Jaká tajemství ukrývají pastviny, kterým se vojenské střelnice a dopadové plochy munice tolik podobají? Vojenský újezd způsobil zánik mnoha sudetských vesnic, ale stromy a jejich uspořádání prozrazují, že tady se žilo.
Kůň domácí má neoficiálně více než 200 plemen. Koně mají velice vyvinuté smysly a právě pomocí smyslů se dorozumívají. Jsou to zvířata společenská, protože ve volné přírodě žijí v rodinách. Tyto a další informace se o koních dozvíte v tomto díle.
Kde a jakým způsobem žije srnčí zvěř? Čím se živí a jak mění osrstění a vzhled v průběhu roku?
Pojďte se s námi podívat, čím vším žije louka. Svět hmyzu je pro nás lidi tajemný a fascinující. Kusadla, tykadla, křidélka i krovky vám ukážeme z bezprostřední blízkosti a vy se přesvědčíte o tom, jak je příroda dokonalá. Pojďte se s námi podívat do paralelního světa, kde se chodí výhradně po šesti nohou a žije tu nejrůznorodější skupina živočichů na zemi.
„Krkonoše jsou závratě z výšek.“ Jak závratně krásné Krkonoše jsou, zjistili na svém putování i medvědi. Nejdříve si pohráli s borovicí kleč, která roste pouze ve vysokých horách. Pak si užívali v různých říčkách a pramenech a uchvátil je pohled na krkonošské chalupy. Zaujal je také pramen Labe, u kterého zjistili, jakými všemi městy tato řeka protéká. Samozřejmě nemohli minout ani Mumlavské vodopády. Zajímá vás, jakým kamenům se říká hrnce?
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.