03:04
V rozhovoru s demografkou Českého statistického úřadu jsou představeny základní demografické charakteristiky týkající se populace ČR v roce 2020. Vedle vývoje počtu obyvatel se dozvíme základní informace o struktuře obyvatelstva dle pohlaví, věku a demografických rekordech.
Svoje poddané si panovníci na českém území sčítali už ve středověku. Potřebovali totiž vědět, kolik lidí může platit daně a kolik mužů je schopných nastoupit do armády. První dochované písemnosti o sčítání pocházejí z 12. století. V roce 1770 zavedla Marie Terezie číslování domů. Ve speciálu ke sčítání lidu z roku 2011 se podíváme i na to, jak se sčítalo v roce 1950 nebo třeba v roce 1869.
Součástí sčítání lidu jsou i informace o menšinách. Kolik národností u nás vlastně žije? A je možné se přihlásit ke dvěma národnostem? Kolik obyvatel je v kterém kraji věřících a k jakým náboženstvím se hlásí? A jak je to s manželstvím? Podívejte se na speciál ČT ke sčítání lidu v roce 2011.
Data o počtu obyvatel se na našem území shromažďují od 5. století. Jak se od té doby měnil počet obyvatel Česka? Jaká byla při sčítání lidu v roce 2001 věková a vzdělanostní struktura obyvatel? Kolik lidí dojíždělo za prací a do škol? A odkud a kam?
Jaké jsou přínosy sčítání obyvatelstva? Získaná data mohou pomoct k tomu, aby se v Česku žilo lépe. Obcím a městům umožní nastavit služby tak, aby co nejlépe sloužily občanům. Výsledky sčítání využijí vysoké školy i developeři. Sčítání může i zavčas odhalit např. nedostatek mateřských škol a dalších sociálních zařízení.
V roce 2021 uplyne sto let od prvního sčítání lidu v Československu. Jak tato logisticky náročná akce v uplynulých sto letech vypadala a jak se měnila? Podívejte se na dobové reportáže i komentáře odborníků.
Pořad hledá odpovědi na otázky: Existují u nás ještě vůbec původní lesy? Jak byla pozměněna původní druhová skladba lesa na našem území? Jak se v ČR daří přibližovat druhovou skladbu lesa původní přirozené skladbě?
Vydáme se do Velkých Losin, kde probíhá už od 16. století ruční výroba papíru. Na konci 17. století byla papírna málem zlikvidována během čarodějnických procesů a v polovině 20. století se také uvažovalo o jejím uzavření. Funguje však dodnes a je evropským unikátem. V reportáži si prohlédneme proces výroby papíru, na nějž se píší mezinárodní smlouvy a který využívá i prezident republiky.
Ačkoli řada ostravských dolů již neplní svou původní funkci, našlo se pro ně nové využití. Například bývalý Důl Hlubina slouží jako divadelní sál, ve kterém jsou uváděna komediální představení z hornického prostředí. Část prostor Dolu Michal se zase proměnila v hospodu, kam můžete vyrazit po představení. Do dalších částí tohoto dolu je možné se vydat na prohlídku dodnes funkčních důlních strojů. Konají se tu třeba i svatby. Vydejte se s námi na virtuální exkurzi.
Navštívíme starobylé moravské město Zábřeh, kde si prohlédneme městské muzeum, zámek, kostel svatého Bartoloměje i pozůstatky hradu jakožto nejstarší dochované památky tohoto města z poloviny 13. století. Připomenuta bude také místní historie rybníkářství a osobnosti, které zde v minulosti působily.
Statisícové město Granada patří k nejstarším španělským sídlům na americkém kontinentě. Bylo založeno již v roce 1523 španělskými dobyvateli. Přes celou řadu ran osudu se město se rychle rozrůstalo díky výhodné geografické poloze, lodní dopravou bylo totiž propojeno s Karibským mořem. Později přes Granadu také vedla nejrychlejší cesta z New Yorku do San Francisca.
Paříž má mnoho přezdívek, např. město módy, metropole lásky, pokladnice umění a architektury či město nad Seinou. Je známá i pod slangovým názvem Paname. Řeka Seina tvoří páteř celého města a je důležitou dopravní tepnou. Její nábřeží je místem hojně navštěvovaným místními i turisty. Míst, která turisté navštěvují v centru Paříže, je ale daleko víc. Pojďte se s námi za nimi vydat.
Upoutávka na dokumentární film o keňském slumu Kibera a představení filmu režisérem Martinem Pávem. Uvidíte sociální prostředí chudinských čtvrtí a dozvíte se více o obyvatelstvu a chudobě v rozvojových zemích.
Váránasí, město ležící na břehu řeky Gangy v severoindickém státě Uttarpradéš, je považováno za svaté město hinduistů, buddhistů a džinistů. Lidé zde žili už před 5000 lety, je tedy jedním z nejdéle trvale osídlených měst na světě. Posvátná řeka Ganga patří mezi védská božstva. V jejích vodách se omývají miliony lidí ročně. Tyto rituální koupele mají očistit duši i tělo. Řeka Ganga je ale i vyhledávaným místem pro vysypání popela zemřelých.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.