03:04
V rozhovoru s demografkou Českého statistického úřadu jsou představeny základní demografické charakteristiky týkající se populace ČR v roce 2020. Vedle vývoje počtu obyvatel se dozvíme základní informace o struktuře obyvatelstva dle pohlaví, věku a demografických rekordech.
Svoje poddané si panovníci na českém území sčítali už ve středověku. Potřebovali totiž vědět, kolik lidí může platit daně a kolik mužů je schopných nastoupit do armády. První dochované písemnosti o sčítání pocházejí z 12. století. V roce 1770 zavedla Marie Terezie číslování domů. Ve speciálu ke sčítání lidu z roku 2011 se podíváme i na to, jak se sčítalo v roce 1950 nebo třeba v roce 1869.
Součástí sčítání lidu jsou i informace o menšinách. Kolik národností u nás vlastně žije? A je možné se přihlásit ke dvěma národnostem? Kolik obyvatel je v kterém kraji věřících a k jakým náboženstvím se hlásí? A jak je to s manželstvím? Podívejte se na speciál ČT ke sčítání lidu v roce 2011.
Data o počtu obyvatel se na našem území shromažďují od 5. století. Jak se od té doby měnil počet obyvatel Česka? Jaká byla při sčítání lidu v roce 2001 věková a vzdělanostní struktura obyvatel? Kolik lidí dojíždělo za prací a do škol? A odkud a kam?
Jaké jsou přínosy sčítání obyvatelstva? Získaná data mohou pomoct k tomu, aby se v Česku žilo lépe. Obcím a městům umožní nastavit služby tak, aby co nejlépe sloužily občanům. Výsledky sčítání využijí vysoké školy i developeři. Sčítání může i zavčas odhalit např. nedostatek mateřských škol a dalších sociálních zařízení.
V roce 2021 uplyne sto let od prvního sčítání lidu v Československu. Jak tato logisticky náročná akce v uplynulých sto letech vypadala a jak se měnila? Podívejte se na dobové reportáže i komentáře odborníků.
Naučná stezka začínající na severním okraji Prahy nás provede několika jedinečnými biotopy i českou historií. Roztoky, kterými prochází, byly oblíbeným letoviskem prvorepublikové smetánky. Po žluté a modré značce se bez problémů vydáte i s kočárkem nebo na kole. A budete mít rozhodně co pozorovat. Podívejte se, kam se vydat z Prahy na nedělní výlet.
Reportáž představí krasovou jeskyni Výpustek. Během 2. světové války a po jejím skončení se jeskyně výrazně změnila, vznikl v ní armádní kryt. Ten je od roku 2008 přístupný veřejnosti. Cílem expozice je však i připomenutí, že jeskyně tu stála dlouho před vybudováním armádního prostoru a vypráví více příběhů.
Reportáž představuje extrémní počasí jako prudké deště, povodně, silné mrazy či větry, které byly zaznamenány za posledních 100 let historie českých zemí. Informace o extrémních projevech počasí poskytuje Miloslav Müller z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.
Přibližně sedmitisícové Moravské Budějovice leží asi dvacet kilometrů jižně od Třebíče. Prochází tudy důležitá silnice z Jihlavy do Třebíče, přesto samotné město nepatří k hlavním turistickým destinacím České republiky. V Moravských Budějovicích se však nachází nově zrekonstruovaný barokní zámek. Součástí prohlídkových okruhů je i expozice dobových řemesel a živností na jihozápadní Moravě.
Jedno z nejstarších polských měst, Lublin, se nachází na východě dnešního Polska. Před druhou světovou válkou zde žila velká židovská komunita a město si proto vysloužilo přízvisko Jeruzalém severu. V těsné blízkosti města se nachází Majdanek, nechvalně proslulý nacistický koncentrační tábor, kde zemřelo téměř 80 000 lidí. Samotný Lublin je skutečným turistickým lákadlem východního Polska se spoustou jedinečných památek.
Královna Ester zachránila v Persii židovský národ, a tak se na její počest a vítězství slaví dodnes svátek Purim, kdy Židé hodují, radují se a obdarovávají chudé a nemocné. Jakou podobu mají dnes oslavy jediného židovského svátku, který velebí ženu, a co je pro ně typické? To nám poví Vida Neuwirthová, herečka a loutkoherečka, zakladatelka dětského divadla při pražské židovské obci.
Vydáme se poznávat přírodní krásy v okolí Rýna a Bádenska v čele s Černým lesem. Poté se seznámíme s tradiční výrobou dámských klobouků s bambulemi (Bollenhut), které se v rodinách dědí z generace na generaci a mohou vážit až 2 kilogramy.
Polské Katovice, město z 2. poloviny 20. století, dokáže své návštěvníky mile překvapit svou industriální historií a památkami. Již první zmínky spojené s tímto městem jsou spojené s průmyslem. Za rozvojem města stojí nález železné rudy, ke které se později přidalo i černé uhlí. Dnes jsou z původních 13 černouhelných dolů v provozu jen 3. Některé průmyslové stavby tak byly srovnány se zemí, jiné byly zdařile revitalizovány a získaly novou funkci.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.