03:53
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
Jak se ztratily pomlázky? Děti se seznámí s tradicí Velikonoc a uvidí, jak tento jarní svátek probíhal v minulosti na vesnici. A to včetně velikonočního úklidu, malování vajíček i hodování. Rodina řezbáře Tomše nám skrze příběhy odehrávající se v průběhu kalendářního roku ukáže, jak naši předkové žili na vsi skromné, ale veselé životy v souladu s přírodou. Video inspirované lidovými zvyky a písněmi navazuje na poetiku klasických Trnkových filmů.
Velikonoční pondělí je neodmyslitelně spojeno s pomlázkou. Tato tradice existuje už velmi dlouho a stejně jako jiné dávné tradice se časem měnila. Dříve bylo například zvykem vymrskat nejen dívky, nýbrž celou domácnost.
Smrtná neděle je spojena s vynášením smrti, obyčejem známým už z předkřesťanské doby. Smrtka nebo také Morana zpodobňuje zimu, kterou je třeba utopit. Místo zimy nastupuje jaro symbolizované tzv. lítem, s kterým chodívaly dívky koledovat po vesnici.
Proč se na Velikonoce chodí na koledu s pomlázkou? Co má takové mrskání dívkám přinést? Proč se za něj odměňují pentlemi a vajíčky? A jak takovou pomlázku uplést? Pojďme se společně s Mildou naučit, jak se plete tradiční pomlázka z osmi proutků. Jak mají takové proutky vypadat? Dozvíme se také, co symbolizují jednotlivé barvy stužek na pomlázce.
Podle křesťanské tradice odlétají na zelený čtvrtek zvony do Říma, proto je dříve nahrazovaly řehtačky a klapačky. V některých obcích se tato tradice dodržuje dodnes. Podívejte se, jak se tyto tradiční velikonoční nástroje vyrábějí.
Používáte plasty? Určitě, jako každý v naší zemi. A třídíte plastový odpad? Proč je to tak důležité? Každý rok se do oceánů dostane asi 12 milionů tun plastu. Tyto plasty zabijí ročně až 100 tisíc mořských živočichů. I vy můžete pomoci, podívejte se jak.
V roce 1955 se v televizi odvysílal první živý přenos hokejového zápasu a vzniklo tak i nové televizní povolání, komentátor. Kam až mělo vysílání dosah? Jaká část zápasu se odvysílala? Jaká k tomu byla potřeba technika? A jak tento hokejový zápas ovlivnil prodej televizorů?
Chytrá žížala radí dětem, jak se správně chovat k naší planetě. Třídění odpadu je dnes již samozřejmé. Každé malé dítě ví, jakou barvu má kontejner na starý papír. Co do něj patří a co ne. Co šetříme, když papír recyklujeme? Víte to? S dětmi a jejich kamarádkou žížalou to dnes probereme.
Zápalky jsou obyčejná věc, kterou známe všichni. I dnes platí, že děti by si neměly se zápalkami hrát. Věděli jste ale, že první sirky vůbec nebyly ani trochu bezpečné? Kdy a kde vznikly? Kdo je vlastně vymyslel? Jejich rychlý vývoj můžete sledovat v reportáži z Wifiny.
Společně se dozvíme, že první mrkve byly žluté nebo také fialové. Rostly divoce v oblasti dnešního Pákistánu a Afghánistánu. Mrkve byly dříve menší, než je známe nyní, a byly docela hořké. Mrkev je nejen zdravá, ale i léčivá a dokonce v Anglii z ní dělají puding.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen atentát v Sarajevu, první světová válka, zákopová válka a také nasazení nových zbraní.
Lidé sledovali opakující se události v přírodě a podle nich určovali přibližně čas. Přesýpací hodiny jsou jedním z možných způsobů měření času a my si je můžeme vyrobit doma. K jejich výrobě potřebujeme dvě stejné zavařovací sklenice, víčko, nůžky, provázek, tavící pistoli, šídlo a jemný písek. Ukážeme si také, jak přesýpací hodiny kalibrovat.
Pranostika je drobný útvar lidové slovesnosti. Týká se předpovědi pro určité dny či období, zvláště ve vztahu k zemědělství a počasí. Slovo pranostika vychází z řeckého prognósis neboli předpověď a v Česku bylo zmíněno již v roce 1587. Ve videu se Jů a Hele snaží vymyslet vtipné únorové pranostiky.
Piškoty jsou pochoutka, kterou jí miminka, děti, dospělí i zvířata. Jak vypadaly piškoty dříve, když se pekly ve Francii? Jak je v Česku pekla rodina Fidorových? A proč jsou vhodné i pro miminka?
Máte rádi jablka? Jablkům se říkalo kulatá lékárna, protože se dobře skladovala a lidé je mohli jíst i v zimě. Jablka sušili, drtili a používali jako sladidlo. Také je konzervovali varem. Výborné marmelády pak vydržely celý rok. Víte, jaký je rozdíl mezi marmeládou a džemem? A co je to pektin?
Jak se odlišuje orientační běh od běhu na stadionu? V jaké zemi vznikl a jak se vyvíjela jeho pravidla? Co orientační běžec potřebuje a jaké dovednosti by měl takový závodník mít? A k čemu potřebuje mapu?
Tentokrát vás Brďo zavede do světa vynálezů a objevů. Během staletí bylo vynalezeno obrovské množství složitých i zdánlivě jednoduchých věcí. Jak ovlivnily život člověka? Třeba vynález pluhu, kola, kompasu, parního stroje, žárovky a dalších? Dozvíte se, jak probíhá výroba tofu a jak funguje mikrovlnná trouba.
12 213
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.