03:53
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
Jak se ztratily pomlázky? Děti se seznámí s tradicí Velikonoc a uvidí, jak tento jarní svátek probíhal v minulosti na vesnici. A to včetně velikonočního úklidu, malování vajíček i hodování. Rodina řezbáře Tomše nám skrze příběhy odehrávající se v průběhu kalendářního roku ukáže, jak naši předkové žili na vsi skromné, ale veselé životy v souladu s přírodou. Video inspirované lidovými zvyky a písněmi navazuje na poetiku klasických Trnkových filmů.
Velikonoční pondělí je neodmyslitelně spojeno s pomlázkou. Tato tradice existuje už velmi dlouho a stejně jako jiné dávné tradice se časem měnila. Dříve bylo například zvykem vymrskat nejen dívky, nýbrž celou domácnost.
Smrtná neděle je spojena s vynášením smrti, obyčejem známým už z předkřesťanské doby. Smrtka nebo také Morana zpodobňuje zimu, kterou je třeba utopit. Místo zimy nastupuje jaro symbolizované tzv. lítem, s kterým chodívaly dívky koledovat po vesnici.
Proč se na Velikonoce chodí na koledu s pomlázkou? Co má takové mrskání dívkám přinést? Proč se za něj odměňují pentlemi a vajíčky? A jak takovou pomlázku uplést? Pojďme se společně s Mildou naučit, jak se plete tradiční pomlázka z osmi proutků. Jak mají takové proutky vypadat? Dozvíme se také, co symbolizují jednotlivé barvy stužek na pomlázce.
Podle křesťanské tradice odlétají na zelený čtvrtek zvony do Říma, proto je dříve nahrazovaly řehtačky a klapačky. V některých obcích se tato tradice dodržuje dodnes. Podívejte se, jak se tyto tradiční velikonoční nástroje vyrábějí.
Pasáž zábavnou formou popisuje bitvu tří císařů u Slavkova a její dopady na naše země i Evropu.
Pojďte se s námi podívat, jak se dříve žilo v Čechách. Ve skanzenu Strážnice budeme vyrábět vlastní hliněné cihly, zatímco ve Veselém Kopci zkusíme, co to obnáší zpracovat len. V Zubrnicích zase skloubili skanzen se zachovalou vesnicí.
Oblíbenou pochoutkou v době ledové byli mamuti, kteří svým masem dokázali nasytit celou rodinu. Jaké nástroje a schopnosti byly potřeba k jejich ulovení v krutých podmínkách zimy?
Kde v Čechách bydlely princezny? S Jakubem Wehrenbergem a Haničkou se poučme o historii zámku Hluboká, který byl původně strážným hradem. Později byl přestaven na zámek a předlohou mu byl anglický královský zámek Windsor. Posledními majiteli zámku byli Schwarzenbergové, kteří zde pobývali téměř 300 let.
Kde se vzala ulice? Brďo prochází mezi domy po prašné cestě, která byla především pro pěší. S přibývajícím provozem ji bylo nutné zpevnit štěrkem, dlážděním či asfaltem. Tam, kde se ulice rozšířila, vznikala náměstí. Pro lepší orientaci existují názvy ulic a domy jsou očíslovány. Co všechno můžeme na ulici vidět? Projdeme se podloubím, uvidíme zametací vůz, setkáme se s pouličními umělci a možná uslyšíme i kamelota.
Věděli byste, jak dlouho přesně trvá jeden rok? Otázka, která se zdá zprvu jednoduchá, zase tak jednoduchá vlastně není. Vždyť jednou za čtyři roky je totiž kalendářní rok o celý jeden den delší. Jak je to možné? A k čemu vlastně tento přestupný rok slouží? Od kdy ho máme? O tom si pojďme popovídat s Jakubem Rozehnalem, ředitelem pražského Planetária.
Jak pracuje hrnčíř a co všechno dříve vyráběl do domácnosti? Hrnčířství je představeno jako starobylé řemeslo s dlouhou historií.
Novoroční předsevzetí si dávali už staří Římané. Možná že vaše rodina tento zvyk dodržuje dodnes. Jíte čočku a dáváte si novoroční předsevzetí? Pojďme se podívat, jaké další zvyky jsou s Novým rokem spojeny.
V království etikety mají problém. Mýt se, či nemýt se? A jak často? Být čistý znamená být ostatním příjemný. U Kláry je na návštěvě kamarádka, která ráno obsadí koupelnu. Ostatní ale musí dlouho čekat. Mistr E. pomůže Kláře i vám ujasnit si pravidla chování v této situaci.
Praktické rady, jak odmítat nekalé obchodní praktiky, které na člověka útočí z mnoha stran. Vysvětlení, jak se jim bránit i jak jim předcházet.
Představujete si někdy, jaké by to bylo, kdybyste pracovali v televizi? Je to kariéra, po které mnoho dětí touží. Děti provázeli špičkoví televizní profesionálové a každý úspěch předcházelo hodně perných chvilek. Ondřej chtěl moderovat prestižní Události. Pavlu lákala práce reportérky. Honza se zase zajímal o kameru. Jakub o práci ve střižně. Pepa už znakovou řeč trochu uměl, když si to zkusil v kabině tlumočníka. Komentovat hokejový zápas si zkusila Kristýna a Petra vyzkoušela předpověď počasí. Všichni zjistili, že to není právě jednoduchá práce.
Zazpívejte si písničku o opici. Podívejte se na video, ve kterém je její příběh výtvarně zpracován, a inspirujte se k nakreslení vlastního obrázku o opici. Pak se zkuste nad příběhem naší opice zamyslet. Myslíte si, že bylo správné to, co se v příběhu odehrálo? Proč?
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.