03:53
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
Jak se ztratily pomlázky? Děti se seznámí s tradicí Velikonoc a uvidí, jak tento jarní svátek probíhal v minulosti na vesnici. A to včetně velikonočního úklidu, malování vajíček i hodování. Rodina řezbáře Tomše nám skrze příběhy odehrávající se v průběhu kalendářního roku ukáže, jak naši předkové žili na vsi skromné, ale veselé životy v souladu s přírodou. Video inspirované lidovými zvyky a písněmi navazuje na poetiku klasických Trnkových filmů.
Velikonoční pondělí je neodmyslitelně spojeno s pomlázkou. Tato tradice existuje už velmi dlouho a stejně jako jiné dávné tradice se časem měnila. Dříve bylo například zvykem vymrskat nejen dívky, nýbrž celou domácnost.
Smrtná neděle je spojena s vynášením smrti, obyčejem známým už z předkřesťanské doby. Smrtka nebo také Morana zpodobňuje zimu, kterou je třeba utopit. Místo zimy nastupuje jaro symbolizované tzv. lítem, s kterým chodívaly dívky koledovat po vesnici.
Proč se na Velikonoce chodí na koledu s pomlázkou? Co má takové mrskání dívkám přinést? Proč se za něj odměňují pentlemi a vajíčky? A jak takovou pomlázku uplést? Pojďme se společně s Mildou naučit, jak se plete tradiční pomlázka z osmi proutků. Jak mají takové proutky vypadat? Dozvíme se také, co symbolizují jednotlivé barvy stužek na pomlázce.
Podle křesťanské tradice odlétají na zelený čtvrtek zvony do Říma, proto je dříve nahrazovaly řehtačky a klapačky. V některých obcích se tato tradice dodržuje dodnes. Podívejte se, jak se tyto tradiční velikonoční nástroje vyrábějí.
Hotel zná jistě každý. Umíte se v něm chovat? Každý pokoj má svoje číslo a na recepci se musíme přihlásit. Číslo svého pokoje si dobře zapamatujte. Pokud jste v cizině, nemůžete počítat s tím, že se tam domluvíte česky. A další pravidla chování v hotelu? Podívejte se, budou se vám určitě hodit.
Jak v minulosti pracoval kovář, co všechno vyráběl a proč byl na vesnici tak důležitý.
Agent v kapse nám poradí, jak se chovat v nebezpečných situacích. Tentokrát uvidíme, jak komunikovat s cizími lidmi, kteří se nás snaží na něco nalákat. Na kočičku, pejska nebo mobil? Jak takovým situacím předcházet? A jak se zachránit, pokud se mě cizí člověk snaží někam odvést?
Když děti učí telka! Naučme se s žáky 3. ročníku, jak se slaví Velikonoce ve Velké Británii, a zopakujme si u toho typická velikonoční slovíčka. Společně si také vyrobíme barevný velikonoční klobouček.
Jak se žilo pravěkým lidem v době ledové a jak se dostali od využití kamenů k objevu kovů. Ve videu se také diváci dozvědí, kdo byli lovci a sběrači a jak se z nich stali zemědělci.
Ke každému svátku patří nějaký slavnostní pokrm. Ve Francii na oslavu svátku Tří králů pečou koláč, ve kterém je zapečená figurka. Ten, kdo ji najde, může si celý den hrát na krále nebo na královnu. Tradice vznikla na dvoře Ludvíka XIV.
Když děti učí telka! Pojďte se společně se žáky 2. ročníku podívat, jak se střídá den a noc. Vysvětlíme si, ve kterých měsících je více světla a kdy nám naopak venku světlo ubývá. Také si procvičíme orientaci v kalendáři.
Určitě už jste někdy jedli ragú, jenom jste nevěděli, že se tak jídlo, které máte na talíři, jmenuje. Ragú je totiž nadrobno nakrájené maso s omáčkou, nejčastěji rajčatovou. Nejznámější italské ragú jíme všichni jako boloňskou omáčku ke špagetám. Na pravém ragú si pochutnávali lidé už před 500 lety! Jeho název pochází z francouzštiny a miloval ho i Napoleon.
Kdysi vařili lidé na jihu Čech z hrachu a krup jednoduché jídlo. Říká se mu kočičí svatba a pochází ze staré židovské kuchyně, kde ho nazývali šoulet. A aby to bylo ještě víc zamotané, na Slovácku se v chalupách vařil takzvaný šumajstr, ve kterém hospodyňky smíchaly fazole a kroupy. Na severu Čech si zase lidé pochutnávali na kočičím tanci, který je podobný kočičí svatbě, ale hrách v něm nahradila čočka.
Existují důkazy o tom, že pračlověk nejedl pouze maso, ale že se živil i rostlinnou stravou. Také již tušil, že bylinky uzdravují. Za to, že se na bylinky nezapomnělo, vděčíme i králi Karlu Velikému, velkému fanouškovi léčivých účinků bylin.
Ukázka popisuje historii hradu Točník, který stojí v okrese Beroun.
Všichni ji známe, používáme a bereme jako samozřejmost. Kde se však vzala? Z čeho se vyrábí a co všechno za její výrobou stojí? Společně nahlédneme do historie tužky, protože není tužka jako tužka. Pro nás dnes obyčejná věc denní potřeby, dříve přelomový vynález.
12 213
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.