03:53
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
Jak se ztratily pomlázky? Děti se seznámí s tradicí Velikonoc a uvidí, jak tento jarní svátek probíhal v minulosti na vesnici. A to včetně velikonočního úklidu, malování vajíček i hodování. Rodina řezbáře Tomše nám skrze příběhy odehrávající se v průběhu kalendářního roku ukáže, jak naši předkové žili na vsi skromné, ale veselé životy v souladu s přírodou. Video inspirované lidovými zvyky a písněmi navazuje na poetiku klasických Trnkových filmů.
Velikonoční pondělí je neodmyslitelně spojeno s pomlázkou. Tato tradice existuje už velmi dlouho a stejně jako jiné dávné tradice se časem měnila. Dříve bylo například zvykem vymrskat nejen dívky, nýbrž celou domácnost.
Smrtná neděle je spojena s vynášením smrti, obyčejem známým už z předkřesťanské doby. Smrtka nebo také Morana zpodobňuje zimu, kterou je třeba utopit. Místo zimy nastupuje jaro symbolizované tzv. lítem, s kterým chodívaly dívky koledovat po vesnici.
Proč se na Velikonoce chodí na koledu s pomlázkou? Co má takové mrskání dívkám přinést? Proč se za něj odměňují pentlemi a vajíčky? A jak takovou pomlázku uplést? Pojďme se společně s Mildou naučit, jak se plete tradiční pomlázka z osmi proutků. Jak mají takové proutky vypadat? Dozvíme se také, co symbolizují jednotlivé barvy stužek na pomlázce.
Podle křesťanské tradice odlétají na zelený čtvrtek zvony do Říma, proto je dříve nahrazovaly řehtačky a klapačky. V některých obcích se tato tradice dodržuje dodnes. Podívejte se, jak se tyto tradiční velikonoční nástroje vyrábějí.
Pasáž o tom, že vztekání a trucování k ničemu nevede. Je zapotřebí trpělivosti.
Existuje etiketa i na ulici? Určitě ano! Existuje všude, kde se setkávají lidé. Jsou to pravidla, která nám usnadňují život. Po které straně chodníku jdeme? Kdy a kde přecházíme ulici? Pokud tato pravidla dodržujeme, vyhneme se mnohým přímo nebezpečným situacím.
S kouzelným panem Tau se podíváme, jak vypadají vánoční svátky v jedné domácnosti. A začneme rovnou vánočními přípravami. Víte, co dělá kapr ve vaně? A jak to, že mluví? Zvládne dědeček zkompletovat betlém? Kdo snědl všechno cukroví? Jaké vánoční tradice držíte doma vy?
Ke každému svátku patří nějaký slavnostní pokrm. Ve Francii na oslavu svátku Tří králů pečou koláč, ve kterém je zapečená figurka. Ten, kdo ji najde, může si celý den hrát na krále nebo na královnu. Tradice vznikla na dvoře Ludvíka XIV.
Zazpívejme si společně "hymnu" panelákového sídliště. Máte také zkušenosti s bydlením v paneláku? Co myslíte, jaký je rozdíl mezi bydlením v paneláku a bydlením v domečku? Jaké jsou výhody či nevýhody takového bydlení? A jsou děti, které zpívají písničku, s bydlením v paneláku spokojené?
Praktické rady, jak odmítat nekalé obchodní praktiky, které na člověka útočí z mnoha stran. Vysvětlení, jak se jim bránit i jak jim předcházet.
Etiketa je také o tom být připravený předem na různé neobvyklé situace. Cestování letadlem k nim rozhodně patří. Pravidla přepravy stanovuje letecká společnost a je dobré je znát předem. Víte, jak velké zavazadlo si můžete vzít na palubu? Co v něm rozhodně nesmí být?
Co je to stereotyp? Jaké je nebezpečí stereotypů? Ve studiu pořadu Hřiště 7 nám odpovědi na tyto a další otázky pomůže společně s dětmi najít Irena Smetáčková. Zahrají několik scének, ve kterých stereotypy a předsudky prakticky přiblíží. Zároveň upozorní na to, jak je důležité umět si svůj názor prosadit a dokázat o něm přesvědčit i ostatní.
V raném středověku lidé jedli většinou jen dvakrát denně. Strava bohatých a chudých se lišila nejen v počtu chodů, ale i v servírovaných potravinách. Zvěřinu a sladkou kaši si mohlo dopřát jen panstvo. To kupodivu opovrhovalo sýrem. Specialitou byla též pučálka, o níž se dozvíte ve videu.
Pojďme společně nahlédnout do historie poklidného kraje na jihovýchodě Moravy. Tento kraj leží u řeky Moravy. Kníže Velkomoravské říše Rostislav na Velkou Moravu pozval Cyrila a Metoděje. Tito věrozvěstové zde šířili úspěšně křesťanství.
Společně se dozvíme, že první mrkve byly žluté nebo také fialové. Rostly divoce v oblasti dnešního Pákistánu a Afghánistánu. Mrkve byly dříve menší, než je známe nyní, a byly docela hořké. Mrkev je nejen zdravá, ale i léčivá a dokonce v Anglii z ní dělají puding.
Brukev zelná je matka květáku, brokolice, zelí, kedlubny a kapusty. Jako první ji začali šlechtit už staří Římané. Květák je označován za zeleninu chudých, a přitom je tak bohatý. Jak je to možné? Podívejte se s námi, na co všechno je květák dobrý.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.