03:53
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
Jak se ztratily pomlázky? Děti se seznámí s tradicí Velikonoc a uvidí, jak tento jarní svátek probíhal v minulosti na vesnici. A to včetně velikonočního úklidu, malování vajíček i hodování. Rodina řezbáře Tomše nám skrze příběhy odehrávající se v průběhu kalendářního roku ukáže, jak naši předkové žili na vsi skromné, ale veselé životy v souladu s přírodou. Video inspirované lidovými zvyky a písněmi navazuje na poetiku klasických Trnkových filmů.
Velikonoční pondělí je neodmyslitelně spojeno s pomlázkou. Tato tradice existuje už velmi dlouho a stejně jako jiné dávné tradice se časem měnila. Dříve bylo například zvykem vymrskat nejen dívky, nýbrž celou domácnost.
Smrtná neděle je spojena s vynášením smrti, obyčejem známým už z předkřesťanské doby. Smrtka nebo také Morana zpodobňuje zimu, kterou je třeba utopit. Místo zimy nastupuje jaro symbolizované tzv. lítem, s kterým chodívaly dívky koledovat po vesnici.
Proč se na Velikonoce chodí na koledu s pomlázkou? Co má takové mrskání dívkám přinést? Proč se za něj odměňují pentlemi a vajíčky? A jak takovou pomlázku uplést? Pojďme se společně s Mildou naučit, jak se plete tradiční pomlázka z osmi proutků. Jak mají takové proutky vypadat? Dozvíme se také, co symbolizují jednotlivé barvy stužek na pomlázce.
Podle křesťanské tradice odlétají na zelený čtvrtek zvony do Říma, proto je dříve nahrazovaly řehtačky a klapačky. V některých obcích se tato tradice dodržuje dodnes. Podívejte se, jak se tyto tradiční velikonoční nástroje vyrábějí.
Začíná se psát náš letopočet a po odchodu Keltů se na území Čech objevují trochu zaostalé germánské kmeny. Proti nim stojí na jihu vyspělá a civilizovaná Římská říše.
Prasata jsou v mnohém podobná člověku – jsme všežravci, milujeme pohodlný život, dobrou stravu a jsme ineligentní. Původně byl předchůdce prasete domácího především lovným zvířetem. Víte, jak to tedy bylo s domestikací a jak vlastně žije v přírodě prase divoké?
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen nástup Marie Terezie na trůn a boj s jejími sousedy Pruskem, Bavorskem a Francií o rakouské dědictví.
Navštivte s námi společně zámek Kynžvart, kde si můžete prohlédnout zajímavou sbírku kancléře Metternicha. Poté se podíváme na zámek Lednice a bude čas si prohlédnout i zdejší skleník. V Hradci nad Moravicí nás zase čeká zámek, jak z pohádky. Však si také v jedné zahrál. V podzemních chodbách v Jirkově se pokusíme najít ducha. Želivský klášter nabízí bohatou historii a v Klatovech na nás čekají katakomby, které slouží jako hřbitov a zároveň i jako muzeum.
Pořad o rozlišování pohlaví u lidí i zvířat. Jaké znaky jsou typické pro holku a jaké pro kluka? Vztahy mezi samci a samicemi existují i v přírodě.
Co všechno je z kovu a kde všude se dají kovy najít? Nejen věže, rozhledny, vysílače jsou z kovů. Sochy se odlévají z bronzu, což je slitina dvou kovů, mědi a cínu, která nerezaví. Měděná střecha časem zezelená. Kde všude ve městě najdeme předměty z kovů? Jak kov slouží lidskému tělu?
Když děti učí telka! Naučme se společně se žáky 5. ročníku bezpečně chovat na internetu. Děti řeší konkrétní situace, které mohou nastat. Můžeme věřit v pravdivost všech informací uveřejněných na internetu? Co je to digitální stopa?
Někdy si kluci a holky nedokážou porozumět a to je škoda. Ale co s tím? Chlapci by si měli pamatovat, že chovat se mužně neznamená chovat se hrubě. A na druhou stranu provokovat kluky a posmívat se jim také není to nejlepší. Pokud toto dokážete, tak bude vyhráno.
Máte rádi štrúdl? Skvělý moučník se peče z listového těsta, ale dají se z něj udělat i slané šátečky s hruškou a hermelínem. Dozvíte se, že spousta moučníků z listového těsta se peče na slano, hlavně ve střední Asii. Ale třeba Řekové milují svou sladkou ořechovou baklavu, která chutná lidem na celém světě.
Písnička kapely Chinaski nás naladí na zimní období. K zimě patří sněhulák, který si chce zimu také užít. Tak ho nebourejte a užijte si s ním legraci.
Brukev zelná je matka květáku, brokolice, zelí, kedlubny a kapusty. Jako první ji začali šlechtit už staří Římané. Květák je označován za zeleninu chudých, a přitom je tak bohatý. Jak je to možné? Podívejte se s námi, na co všechno je květák dobrý.
Krásně nazdobený třpytící se vánoční stromeček je pro nás zásadním symbolem Vánoc. Ne vždy tomu tak bylo. Zdobení vánočního stromečku k nám přišlo až v 19. století. Jak se takový stromeček zdobil, si nyní ukážeme.
12 213
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.