03:53
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
Jak se ztratily pomlázky? Děti se seznámí s tradicí Velikonoc a uvidí, jak tento jarní svátek probíhal v minulosti na vesnici. A to včetně velikonočního úklidu, malování vajíček i hodování. Rodina řezbáře Tomše nám skrze příběhy odehrávající se v průběhu kalendářního roku ukáže, jak naši předkové žili na vsi skromné, ale veselé životy v souladu s přírodou. Video inspirované lidovými zvyky a písněmi navazuje na poetiku klasických Trnkových filmů.
Velikonoční pondělí je neodmyslitelně spojeno s pomlázkou. Tato tradice existuje už velmi dlouho a stejně jako jiné dávné tradice se časem měnila. Dříve bylo například zvykem vymrskat nejen dívky, nýbrž celou domácnost.
Smrtná neděle je spojena s vynášením smrti, obyčejem známým už z předkřesťanské doby. Smrtka nebo také Morana zpodobňuje zimu, kterou je třeba utopit. Místo zimy nastupuje jaro symbolizované tzv. lítem, s kterým chodívaly dívky koledovat po vesnici.
Proč se na Velikonoce chodí na koledu s pomlázkou? Co má takové mrskání dívkám přinést? Proč se za něj odměňují pentlemi a vajíčky? A jak takovou pomlázku uplést? Pojďme se společně s Mildou naučit, jak se plete tradiční pomlázka z osmi proutků. Jak mají takové proutky vypadat? Dozvíme se také, co symbolizují jednotlivé barvy stužek na pomlázce.
Podle křesťanské tradice odlétají na zelený čtvrtek zvony do Říma, proto je dříve nahrazovaly řehtačky a klapačky. V některých obcích se tato tradice dodržuje dodnes. Podívejte se, jak se tyto tradiční velikonoční nástroje vyrábějí.
Pořad odpovídá na otázky, jak vznikla strašidla a kdo a proč je vymyslel. Mírně strašidelné video vysvětlí, jak strašidla vznikla v lidové tvořivosti coby vysvětlení zvláštních úkazů, světel v lese a podobně.
V koření nalezneme kouzlo tisíců chutí. Přestože ho lidé používají tisíce let, dříve se koření z Orientu objevovalo pouze na královských dvorech. Chudší lidé používali bylinky. Objevme nejcennější koření světa! Šafrán. Kolik korun bychom dali za jeho jeden kilogram?
Piškoty jsou pochoutka, kterou jí miminka, děti, dospělí i zvířata. Jak vypadaly piškoty dříve, když se pekly ve Francii? Jak je v Česku pekla rodina Fidorových? A proč jsou vhodné i pro miminka?
Když děti učí telka! Čas neustále běží a my si pomocí básničky zopakujeme, jak nařídit papírové hodiny, abychom je uměli přečíst. Rozdělíme si den na části, které společně pojmenujeme. K jednotlivým názvům částí dne přiřadíme předměty denní potřeby a také budeme hádat, jaké zvuky k nim patří. Na závěr si ukážeme, jak s pomocí dospělého vyrobit jednoduché přesýpací hodiny.
Pojďme se společně podívat na život bývalého jihoafrického prezidenta. V Jižní Africe kdysi černoši moc práv neměli, nesměli volit a byly pro ně určené i speciální školy. Do takových škol právě chodil Nelson Mandela, který později vystudoval práva a snažil se tyto poměry změnit. Bojoval za práva černochů, více než čtvrt století strávil ve vězení a stal se prvním černošským prezidentem.
Co budeš dělat o prázdninách? Naprosto běžná otázka. Jak trávili vánoční prázdniny naši prarodiče? Většina z nich je trávila na sněhu: oblíbené bylo sáňkování, lyžování i bruslení. A jak dlouhé je měli? Tak to bylo velmi rozdílné. A jak dlouhé je máte vy? Podívejte se.
Kromě úspěšného válčení založil Přemysl Otakar II. také mnoho královských hradů, jako je například hrad Bezděz, Písek nebo Špilberk. V ukázce se podíváme, jak to vypadalo na jednom z nich.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen nástup rekatolizace v českých zemích, činnost jezuitů, pálení českých knih, ale také zakládání knihoven a podpora vědy a umění. V ukázce je také zachycen Bohuslav Balbín.
Zkusit si moderovat předpověď počasí v televizi je snem mnoha dětí. Petře se její sen splnil. Věnovala se jí moderátorka Taťána Míková z České televize. Podívejme se společně do zákulisí tohoto vysílání. Dozvíme se, jak se připravuje a jaké vzdělání musí takový moderátor mít.
Kdo se postará o děti, kterým zabili rodiče? Jak mohu pomoci dětem, až tady budou? Může se to stát i u nás? Nejen tyto otázky pokládají dnes a denně děti svým rodičům i učitelům. Jak s dětmi mluvit o válce, aby rozuměly tomu, co se děje, ale zároveň se cítily v bezpečí? K tématu hovoří dětská psycholožka z Linky bezpečí Hana Nečina Vaníčková.
O kouzelné moci slůvek „prosím“ a „děkuji“ se dozvídají již nejmladší děti. V království etikety je však zapomněli, a tak nastal veliký problém – naservírované jídlo jim ze stolu mizelo. Co s tím? Klárka a Mistr E pomohli. Můžeme si s nimi zkusit i závěrečný kvíz. Pokud tedy víme, jak správně tato slůvka používat.
Pořad vysvětluje, jaké mohou být knihy (například encyklopedie, slabikář) a k čemu je používáme. Dále popisuje, co všechno je potřeba k výrobě knížky a jak se jmenují lidé, kteří knihy píšou nebo ilustrují. Děti se naučí, jak se s knížkami správně zachází a kam se ukládají. Dozvědí se také, co je to knihovna a jaký má význam.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.