05:26
Poutník se rozhodl, že se vydá na vandr do světa, aby tam našel smysl svého života, pokoj, naplnění a povolání. Na cestě potkává dva tajemné průvodce: Všudybuda a Mámení. Od Mámení dostává Poutník růžové brýle, aby mu vše ve světě připadalo krásnější než ve skutečnosti. Naštěstí nosí brýle dole na nose, takže přes ně vidí skutečnosti takové, jaké doopravdy jsou. Díky tomu si o věcech může vytvořit vlastní obrázek. Celý svět ovládá královna Moudrost. Ale je to opravdu Moudrost?
První díl filmové minisérie Božena se odehrává v roce 1837, kdy svéhlavé Barboře Panklové je sedmnáct let a rodiče jí hledají ženicha, který by si ji vzal i bez věna. Nejlepší partií se zdá být o patnáct let starší úředník pod penzí, Josef Němec. Mladičká nespoutaná dívka mu uhranula. Josef nenaslouchá ani varování přítele. Bára se sňatku brání, ale proti vůli rodičů nemá šanci. Dvě protichůdné povahy vykračují do společného života.
Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
Poutník se ocitá se svými průvodci na náramně vysoké věži, odkud vidí celé město jako na dlani. Všudybud ukazuje Poutníkovi město a vše komentuje. Dívají se na bránu života, kudy lidé přicházejí na svět, i bránu rozchodu, kde si lidé vybírají povolání. Dále vidí ulice s jednotlivými stavy či zaměstnáními. Přijdou do brány rozchodu, kde si má Poutník vytáhnout lístek z měděného kotle u Osudu. Jenže on se nedokáže rozhodnout, jaké povolání by si měl vybrat. Předloží tedy Osudu žádost, zda by si nejprve směl vše prohlédnout. Dovolí mu Osud dívat se a vše zkoumat?
„(…) hledat a nalézt způsob, jak by učitelé méně učili a žáci se více naučili (…)“. Nejen tento dodnes aktuální výrok o smyslu didaktiky zazní v dokumentu, který přehledně představuje pohnuté a leckdy dramatické životní osudy J. A. Komenského. Historik Petr Charvát poskytuje pohled na místa, kde Komenský působil, popisuje vznik jeho slavných děl a vše zasazuje do dobového kontextu.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň krátce představuje básníka Petra Čichoně. Autor při hraní na loutnu recituje svou báseň, následně poslouchá a vykládá báseň Jiřího Kuběny.
Zprávičky nám připomenou tvorbu Pavla Šruta. Český básník, překladatel, fejetonista, autor knih pro děti a písňových textů, psal také verše do časopisů Čtyřlístek, Sluníčko a Mateřídouška a do leporel. Asi znáte jeho Lichožrouty, kteří byli i úspěšně zfilmováni. Mnohé jeho texty byly zhudebněny a on tak vstoupil do srdcí mnoha posluchačů např. Vladimíra Mišíka nebo Michala Prokopa.
Období 50. let bylo velmi složité pro všechny, výjimkou nebyli ani mnozí spisovatelé. Jaká byla tehdy atmosféra? A jakou roli v tomto období sehrál II. sjezd Svazu československých spisovatelů a co se na něm událo? Podívejte se na vzpomínky pamětníků.
Zhlédněte rozhovor se spisovatelkou Kateřinou Tučkovou, ve kterém představuje nejen svou divadelní hru Vitka, ale i svou tvorbu románovou. Seznámíme se nejen s tvorbou autorky, ale i se způsobem, jakým vznikají její díla, a dozvíme se o událostech a tématech, které ji inspirují, i o kontroverzích, které její tvorba vyvolává.
Jaký příběh se na poli nedaleko Uherského Brodu pojí s českým titánem Járou Cimrmanem?
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.