04:39
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
V zimě živočichové strádají. My lidé jim můžeme pomáhat. Ukážeme si, jakým způsobem můžeme pomáhat v zimě přikrmovat ptáčky, veverky, srny i vodní ptáky. Vysvětlíme si, které krmivo není vhodné, s kým se můžeme o přikrmování poradit.
Už jste někdy přemýšleli, kolik váží lidská kostra nebo která kost v lidském těle je nejdelší? Když se podíváte na rentgenový snímek, zjistíte, že nejmenší kostičky máme v uchu a nejsou větší než zrnko rýže. A víte, že žralok má sice měkké kosti, ale jeho ostré zuby jsou tvrdší než kámen.
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Věděli byste, kdo to jsou hlavonožci? Kolik jich je, jak se pohybují a kde bychom je mohli najít? Ukážeme si zkameněliny nejstarších hlavonožců a povíme si, co všechno dokážou ti nejchytřejší z nich.
Epizoda dává nahlédnout do jarní přírody na konci května. Představuje mláďata lišky, ptáčata výra velkého, sýkory modřinky a celou řadu rostlin, z nichž nejvzácnější jsou prstnatce bezové. Dále jsou zmíněny celoročně kvetoucí hluchavky nachové, jejichž semena přenášejí mravenci, a v parcích kvetoucí zlaté deště.
Trilobiti jsou kompletně vyhynulou skupinou mořských prvohorních členovců. Jejich četné zkameněliny u nás nacházíme např. v oblasti tzv. Barrandienu, do kterého patří i Český kras. Na jejich výzkumu se zde podílel i Joachim Barrande, jehož precizní a rozsáhlá práce dodnes budí zasloužený obdiv.
I když byli téměř vyhubení, vracejí se lososi do českých řek. Nemají to však lehké. Lososů obecných bývala v našich řekách spousta. Na začátku 20. století se je však podařilo téměř vyhubit. V poslední době se však lososi pomalu vracejí. Potřebují k tomu ale pomoc člověka.
Epizoda se zaměřuje na vzácné a chráněné druhy naší přírody. Z podmáčených luk jsou to orchideje pětiprstka žežulník a prstnatec, na horských loukách vzácně kvetoucí kropenáč a na obecních pastvinách rostoucí hořeček. Ze živočichů se pak představí zmije obecná vyhledávající podmáčené louky a tesařík obrovský vyskytující se dnes spíše vzácně.
Jaký je rozdíl mezi vědeckým a estetickým herbářem? Jak si herbář založit? A jak do něj rostliny správně lisovat a sušit? To vše a ještě něco navíc se dozvíte v rozhovoru s botanikem Radimem Janem Vašutem.
Africký národní park Zakouma se specializuje na ochranu slonů, kterých v Čadu kvůli pytláctví v minulosti výrazně ubylo.
Proč začal člověk vlastně domestikovat skot? Domestikace skotu měla obrovský význam pro lidskou civilizaci. Bylo to první nákladní, jezdecké a tažné zvíře. Ano, na kravách lidé v Africe jezdili dříve než na koních. A víte, že skot nemá horní přední zuby?
Existuje pratvor? V naší přírodě žije podivuhodný tvor listonoh, potomek trilobita. Co potřebuje ke svému životu, jak se rozmnožuje a kde ho můžeme v české krajině najít?
V Terčině zvířecím světě se vám představí kočka pouštní, která žije na pouštích a polopouštích v severní Africe nebo střední Asii. Tato kočka nepotřebuje pít, protože vodu získává ze své potravy. A zkuste si tipnout, jestli tyhle kočky mňoukají.
Pojďme se společně podívat na orlici, která může mít rozpětí křídel až dva metry. Jak dlouho bude taková orlice sedět na vajíčku? Záleží čistě jen na ní, jak se jí bude chtít, ale pokud k sobě nemá samečka, z vajíčka se nic nevylíhne.
Mrtvá ramena řek poskytují útočiště vodnímu ptactvu jako jsou čápi, volavky nebo kormoráni. Ten neustálý shon za péčí o mladé! Snadnou kořistí ptačích predátorů se mohou stát skokan zelený a skokan hnědý. Objevíme zde rostliny se zvláštními jmény jako například plavín nebo kotvice. Orobinec ale známe z dětství všichni. I když jsme mu říkávali trochu jinak.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.