04:39
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
V zimě živočichové strádají. My lidé jim můžeme pomáhat. Ukážeme si, jakým způsobem můžeme pomáhat v zimě přikrmovat ptáčky, veverky, srny i vodní ptáky. Vysvětlíme si, které krmivo není vhodné, s kým se můžeme o přikrmování poradit.
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Už jste někdy přemýšleli, kolik váží lidská kostra nebo která kost v lidském těle je nejdelší? Když se podíváte na rentgenový snímek, zjistíte, že nejmenší kostičky máme v uchu a nejsou větší než zrnko rýže. A víte, že žralok má sice měkké kosti, ale jeho ostré zuby jsou tvrdší než kámen.
Věděli byste, kdo to jsou hlavonožci? Kolik jich je, jak se pohybují a kde bychom je mohli najít? Ukážeme si zkameněliny nejstarších hlavonožců a povíme si, co všechno dokážou ti nejchytřejší z nich.
Pořídit svému čtyřnohému mazlíčkovi hračku nebo pelíšek je vcelku normální. Ale co takhle obleček, paruku nebo televizi, aby se doma sám nenudil? Pro některé už je to možná až přílišná péče. Některá zvířata se zkrátka mají lépe než lidé. Láska lidí k domácím mazlíčkům je mnohdy přehnaná, ale zcela jistě sahá až za hrob.
Jaká má být dnešní funkce zoologických zahrad? V 21. století už ZOO nemůže být živým muzeem. Česká republika je v počtu zoologických zahrad nadprůměrná ve srovnání s ostatními zeměmi. Přitom by stačilo, pokud by se například dvě zoologické zahrady zaměřily na chov exotických zvířat, zbytek by se mohl zaměřit na místní faunu a její ochranu a spolupráci s místními národními parky.
Goriláka Richarda z pražské zoo nejspíš znáte. Podívejte se, jak se krmí. Je to celkem věda, Richard je docela vybíravý. Uslyšíte i typické gorilí mručení, které je uklidňuje.
Včely jsou dobrými bioindikátory životního prostředí. Žije-li včelstvo ve znečištěné oblasti, mohou se škodlivé látky kumulovat v některých včelích produktech, například ve vosku. Nikoli však v medu. Ten jsou včely schopné škodlivých látek efektivně zbavit. Med z Prahy nebo podobných oblastí může proto dosahovat velmi vysoké kvality a jeho konzumace se není třeba obávat. S emisemi z aut a komínů si chytré včely poradí tak, že je uloží do svého jedového váčku.
V dokumentu o ptačím dětství budeme sledovat hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. V čem se přivádění ptáčat na svět liší? Dozvíme se například, kteří ptáci si stavějí hnízda blízko sebe.
Už jste někdy slyšeli slovo aquaponie? Jedná se o systém pěstování rostlin, který je založen na přirozeném koloběhu hnojiv v přírodě. Celý systém pěstování je mnohem ekologičtější než systém klasického půdního zemědělství. Jak to funguje? Více si o tom povíme s podnikatelem Filipem Fajkusem, který vlastní jednu z aquaponických farem na území ČR.
Lidé chovají kočky kratší dobu než např. psy, a proto mají kočky méně plemen. Kočka domácí se stala společnicí člověka, umožňuje mu zprostředkovaně udržovat kontakt s přírodou a odbourávat každodenní stres. Víte, co znamená, kráčí-li kočka se vztyčenou hlavou a ocasem?
V lese si můžeme nasbírat borůvky a brusinky. Chcete se dozvědět, podle čeho tyto plody od sebe rozeznáme, proč se jmenují, jak se jmenují, a čím jsou pro naše zdraví prospěšné? Jak se dají jejich různé části využít pro léčbu různých neduhů?
Klidné bahnité vody rybníků obývá velevrub a škeble rybničná. Sladkovodní mlži, kteří patří mezi ohrožené živočichy naší přírody, nedokáží přežít ve znečištěných vodách.
Pasáž seznamuje diváky s bludnými balvany, které se nacházejí v Ostravě. Popisuje původ těchto hornin a jejich přemístění ze Skandinávie ledovcem.
Vědci v pořadu popisují životní podmínky ve čtvrtohorách na základě paleontologických nálezů z lokalit v Českém krasu. Jaké důkazy o životě nám poskytují vápencové jeskyně? Co z těchto "konzerv minulosti" můžeme vyčíst o životech našich prapředků a vývoji země? A kde tyto místa hledat a jak v nich číst? Pojďte se s námi podívat, jak pracují geologové.
Věděli jste, že ostružiník moruška pamatuje dobu ledovou? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.