04:39
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
V zimě živočichové strádají. My lidé jim můžeme pomáhat. Ukážeme si, jakým způsobem můžeme pomáhat v zimě přikrmovat ptáčky, veverky, srny i vodní ptáky. Vysvětlíme si, které krmivo není vhodné, s kým se můžeme o přikrmování poradit.
Už jste někdy přemýšleli, kolik váží lidská kostra nebo která kost v lidském těle je nejdelší? Když se podíváte na rentgenový snímek, zjistíte, že nejmenší kostičky máme v uchu a nejsou větší než zrnko rýže. A víte, že žralok má sice měkké kosti, ale jeho ostré zuby jsou tvrdší než kámen.
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Věděli byste, kdo to jsou hlavonožci? Kolik jich je, jak se pohybují a kde bychom je mohli najít? Ukážeme si zkameněliny nejstarších hlavonožců a povíme si, co všechno dokážou ti nejchytřejší z nich.
Tzv. reliktní bory jsou pozůstatky doby ledové u nás. Na skalních hranách s mělkou půdou se daří vřesu i lišejníkům. Pojďte se s námi podívat na jedinečné Kokořínsko. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Co je to sníh? Jak vzniká sněhová vločka? Aby sněhové vločky mohly pokrýt zimní krajinu, musí být teplota pod bodem mrazu. Pak může sníh vytvořit na zemi peřinu, ve které se objeví zajímavé stopy. A věděli jste, že na světě neexistují dvě stejné sněhové vločky?
Pojďme se společně podívat na video, ve kterém mizí rybky. Ukázalo se, že po nějaké době rybky v akváriu umírají nebo prostě zmizí. Možná je v akváriu rybka, která těm ostatním nesvědčí. Půjde tu zřejmě o nevhodné složení rybí osádky. Některé ryby jsou totiž agresivní a pronásledují jiné rybky, až je uštvou.
Vyprávění o prvních pokusech dobývání vesmíru v 50. a 60. letech 20. století. Kdo byl ve vesmíru první a jaké to mělo důsledky? Kdo byl ve vesmíru dřív než lidé?
Jak mohou našim buňkám škodit viry? Ve videu si objasníme, jak vypadá mechanismus napadení buňky virem. Virus je parazit a ke svému rozmnožování potřebuje někoho dalšího. K namnožení mu mohou pomoci například buňky našeho těla. Virům se může podařit proniknout do DNA našich vlastních buněk, informace v této "knihovně genů" přepsat a buňku donutit, aby se chovala podle potřeb viru a pomáhala mu v dalším množení.
Jak se zachraňují želvy? Práce mladé bioložky Hany Svobodové je fascinující odpovědí. Na neobydleném ostrově v Indonésii brání pytlákům sbírat vajíčka, zabíjet želvy kvůli výrobě suvenýrů z želvoviny, jinde vzdělává mládež či přesvědčuje místní politiky, že ochrana přírody má smysl.
Epizoda popisuje aktivitu hadů na přelomu zimy a jara s ukázkou zmije obecné, našeho jediného jedovatého hada. Je možné pozorovat rašící pupeny stromů, ze kterých budou později vznikat listy. Mělká lesní údolí, kterým se říká niva, nabízejí vhodné podmínky pro růst mokřadních rostlin a na vodu vázaných živočichů, například obojživelníků. Les prosvícený sluncem ukazuje brzy na jaře kvetoucí rostliny vřesovce či pasoucí se jeleny. Na prosluněných stráních kvetou mochny a vzácné koniklece.
Rys ostrovid je kočkovitá šelma, která žije také v Jeseníkách. Co v našich lesích ohrožuje velké kočky? Šelmy potřebují prostor a jeden rys operuje na rozloze až 25 čtverečných kilometrů. V devatenáctém století byl u nás zcela vyhuben, ale postupně se začal vracet. Ochrana rysů záleží především na lidech, kteří se v české přírodě pohybují.
Africký národní park Zakouma se specializuje na ochranu slonů, kterých v Čadu kvůli pytláctví v minulosti výrazně ubylo.
Britského projektu Věda, umění a psaní se účastní děti, vědci, umělci a spisovatelé. Dva mladí vědci z Ústavu rostlinné fyziologie vytvořili projekt. Nejdřív dětem ukázali obrázky, které spolu zdánlivě nesouvisí. V laboratoři si vyzkoušeli, jak se z rostlin získává pigment, po přestávce se dětí ujali básníci a nakonec sochař.
Kousek za Ostravou na řece Odře se nachází největší ptačí zimoviště Moravskoslezského kraje. Kromě tisíců kachen se tu na tahu zastavují vzácné druhy vodního ptactva. Potkat tu můžeme několik druhů racka, kormorány, lysky i labutě. Odkud jednotliví ptáci pochází a čím se živí?
Prasata jsou v mnohém podobná člověku – jsme všežravci, milujeme pohodlný život, dobrou stravu a jsme ineligentní. Původně byl předchůdce prasete domácího především lovným zvířetem. Víte, jak to tedy bylo s domestikací a jak vlastně žije v přírodě prase divoké?
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.