04:39
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
V zimě živočichové strádají. My lidé jim můžeme pomáhat. Ukážeme si, jakým způsobem můžeme pomáhat v zimě přikrmovat ptáčky, veverky, srny i vodní ptáky. Vysvětlíme si, které krmivo není vhodné, s kým se můžeme o přikrmování poradit.
Už jste někdy přemýšleli, kolik váží lidská kostra nebo která kost v lidském těle je nejdelší? Když se podíváte na rentgenový snímek, zjistíte, že nejmenší kostičky máme v uchu a nejsou větší než zrnko rýže. A víte, že žralok má sice měkké kosti, ale jeho ostré zuby jsou tvrdší než kámen.
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Věděli byste, kdo to jsou hlavonožci? Kolik jich je, jak se pohybují a kde bychom je mohli najít? Ukážeme si zkameněliny nejstarších hlavonožců a povíme si, co všechno dokážou ti nejchytřejší z nich.
Klaun Moudronos nám představí koloběh vody v přírodě. Dozvíme se, jak je voda důležitá a proč je potřeba s ní neplýtvat. Víte, co je to vodoměr? A vodovod? I to nám Moudronos prozradí. Seznámí nás i se skupenstvími této zdánlivě obyčejné, ale přesto vzácné tekutiny.
Včela medonosná je pro planetu Zemi nadmíru důležitá a její spojenectví s lidmi trvá už tisíce let. Poznejte, jaký je způsob života včel ve včelím společenství a prozkoumejte stavbu těla včely.
Střevíčník pantoflíček je jedna z nekrásnějších českých orchidejí, roste nedaleko Jindřichova u Olomouce. Ke svému růstu potřebuje dobře prosvětlený les a zásaditou půdu bohatou na vápník. Hmyz láká na svůj krásný květ. Někteří botanikové ho považují za nejkrásnější rostlinu vůbec. Největší nebezpečí pro tuto nádhernou rostlinu dnes představuje hlavně změna hospodaření v lesích. Dnes ho najdeme na 80 místech v České republice.
Pojďme se společně podívat na našeho jediného jedovatého plaza. Je jím zmije obecná, která má jedu jen málo a velmi jím šetří. Zmije je přirozeně plachá a snaží se člověku vyhýbat. Je poměrně malá, váží 50-100 gramů. Predátorem zmije je třeba užovka hladká, která se běžně živí mladými zmijemi.
Existuje pratvor? V naší přírodě žije podivuhodný tvor listonoh, potomek trilobita. Co potřebuje ke svému životu, jak se rozmnožuje a kde ho můžeme v české krajině najít?
Mezi domestikovanými zvířaty má kočka domací výsostné postavení, a přestože žije s člověkem, nikdy se mu úplně nepoddala. Dokonce by se dalo říci, že kočka je první zvíře, které si ochočilo člověka. Kočky dokonce žily v chrámech, kde je obsluhovali služebníci.
Osmička je jedním z nejznámějších uzlů. Ve videu se dozvíte odpověď na otázku, co to uzel vlastně je. A dále uvidíme podrobný videonávod, jak osmičkový uzel uvázat a vyrobit si z něj ozdobnou klíčenku. Osmička má ale i své praktické využití, např. v horolezectví.
Napadlo vás někdy, kde ptáci zůstávají přes noc? Kterým druhům se líbí v hustém křoví a kterým v dutinách? A kde nocují vodní ptáci? Na otázky Antonína Přidala odpovídá ornitolog Karel Hudec.
Co je to vlastně genetika? A proč je pro nás tak důležitá a užitečná? Přemýšleli jste někdy nad tím, proč jsou některé květy růžové a jiné bílé? Průkopník šlechtění, Gregor Mendel, v 19. století začal sledovat barvy květů při křížení hrachoru. Na základě jeho práce dnes podobně křížíme třeba krávy, slepice nebo prasata a zvířata tak přizpůsobujeme našim potřebám.
Darwinova evoluční a ve své době i revoluční teorie změnila celý dosud platný systém přírodních věd. Materiály, které Darwin během své dlouhé a vlastně nedobrovolné cesty nasbíral, ovlivnily celý jeho život a další vývoj vědeckého poznání. Trvalo však dalších dvacet let, než své poznatky shrnul do své slavné teorie, která člověka posunula z jeho role božího obrazu na úroveň zvířat. Jak to dnes vypadá se želvami, které daly legendárním ostrovům jméno? A kdo je to Osamělý Jorge? A proč se mu říká osamělý? Jakou roli hrají místní želvy právě v oné teorii evoluce?
Že papoušci umějí mluvit, to ví snad každý. Jak je to ale naučit? Podívejte se, jak takový výcvik probíhá, které papoušky cvičit lze i co se dá papoušky ještě naučit. Chov papoušků není nic snadného a člověk se o ně musí pečlivě starat každý den. Dozvíte se i mnoho zajímavých informací ze světa papoušků.
Epizoda představuje vlky jako šelmy tvořící malé smečky v některých pohraničních pohořích ČR. Z vrubozobých ptáků se představuje běžná kachna divoká a největší z našich původních hus – husa velká. Kromě nich je představen místy se vyskytující morčák. V lednu můžeme pozorovat, a zejména slyšet datlovité ptáky, kteří plní roli lesních doktorů. Jsou představeny také některé nepůvodní jehličnany našich lesů – douglasky a již lesníky nevysazované borovice vejmutovky.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.