06:52
Pasáž zachycuje záměr Karla IV. propojit dvě významná obchodní centra s Prahou a ukazuje, jak Karel IV. rozvíjel obchodní cesty, které vedly přes český stát. Vysvětluje, co se přepravovalo ve kterém ročním období a jak takové cesty vypadaly.
Pasáž přibližuje Brno v době, kdy zde Karel IV. a jeho manželka Blanka z Valois pobývali a Karel IV. v Brně vykonával funkci markraběte moravského.
Pořad se věnuje vztahu Karla IV. k víře. Ukazuje ho jako velmi zbožného člověka, který za nejvyšší moc na Zemi považoval Ježíše Krista. Vycházel přitom z odkazu sv. Václava a sv. Augustina.
Pořad ukazuje Karla IV. jako zakladatele českého vinařství. Za základní nařízení, které císař vydal a díky němuž vše započalo, je uváděno privilegium o vysazování vinic v královských městech z roku 1358.
Pořad vysvětluje strategický význam Českých Budějovic pro českého panovníka Karla IV.: staly se jeho opěrným bodem proti ambiciózním Rožmberkům.
Pořad vypráví o pohřbu císaře Karla IV. ve svatovítské katedrále a hledá místo jeho posledního odpočinku: královskou hrobku. Přináší také mnoho detailů o smrti ve středověku.
Jan Lucemburský se snažil České království rozšířit o Korutany a Tyrolsko diplomatickými kroky. Titul českého krále ale stále používal i jeho předchůdce Jindřich Korutanský. Vše se podařilo ve prospěch Lucemburka vyřešit až sňatkem dětí obou rivalů, Markéty Korutanské a Jana Jindřicha Lucemburského. Pasáž poukazuje i na složitý vztah mezi Janem Lucemburským a Eliškou Přemyslovnou.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen průběh husitských válek až po bitvu u Lipan. Významnou osobností je zde Jan Žižka, který se díky bojové taktice vozové hradby zasloužil o mnohá husitská vítězství.
Česká šlechtična Zdislava z Lemberka nejenom zakládala kláštery a špitály, ale dokonce se sama o nemocné starala. Byla tak obětavá a mimořádná, že byla nakonec v roce 1995 prohlášena za svatou.
Zemské sněmy se scházely podle písemných pramenů už od 10. století. Zastoupení v nich bylo výsadou konkrétních společenských vrstev, tzv. elit. Shromáždění plnila mimo jiné funkci soudu (vytvářelo se na nich právo) a důležitá byla i jejich role při uvedení panovníka na trůn. Zemské sněmy tvořily jakousi mocenskou protiváhu vládnoucího knížete a lze je s jistou mírou zjednodušení pokládat za předchůdce dnešních parlamentů, za jakousi šlechtickou demokracii.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.