08:09
Česká republika je protkaná značenými turistickými cestami. Na jejich údržbě se podílí přes pět tisíc dobrovolných značkařů. Potřebují k tomu nejen barvy a štětce, ale například i pilku. Každou turistickou trasu je potřeba po třech letech zkontrolovat a obnovit. Umístění a velikost značek má daná pravidla. Značení nových tras řídí Klub českých turistů, ale návrh může podat každý. A těch stávajících tras už je vyznačeno 40 000 km.
V přírodě se ukrývá spoustu různých pokladů. Jsou místa, kde můžete nalézt i legendární trilobity. Potřebujete kladívko, pozorné oči a bude se hodit i lupa.
Wifina nám tentokrát přináší technické téma: Jak funguje navigace? Hledání v mapě, když jedete někam, kde to neznáte, je už ve většině případů minulostí. Teď prostě naťukáte adresu do navigace a frčíte. Jak ale navigační systém vlastně funguje, vám vysvětlí Matěj.
Každý výletník je moc dobře zná. Pomáhají nám s orientací v krajině a ukazují nám cestu. Mají různé barvy: červenou, modrou, žlutou i zelenou. Víte o čem je řeč? Samozřejmě o turistických značkách. Dozvíte se, kudy kdysi vedla první vyznačená trasa a proč už ji na mapě nenajdete. Také zjistíte, jak jsou turistické značky staré, kolik kilometrů cest už bylo jimi vyznačeno a po jaké době dochází k jejich kontrole.
Geolog Václav Cílek vysvětluje vznik dopravních komunikací na našem území – jaký měly smysl, kudy vedly a kdo je zakládal.
Odkud a kam vedou cesty českou krajinou? Geolog Václav Cílek vypráví o tom, jak cesty mizí a co může prozradit o české krajině i lidech síť zaniklých stezek.
Historie ostravského černouhelného dolu Michal se začala psát v roce 1843. O 13 let později ho pak koupila společnost Severní dráhy Ferdinandovy, která provozovala železnici z Vídně k polským solným dolům. Vlastnila ho až do znárodnění v roce 1945. Pod jejím vedením byl v roce 1915 přestavěn a elektrifikován. Od té doby nedoznal podstatnějších změn, a i proto je od roku 1995 chráněn jako národní kulturní památka.
Schwarzenberský plavební kanál je významnou technickou památkou. Tato dopravní cesta, vybudovaná ve druhé polovině 18. století, sloužila k transportu dřeva z šumavských hvozdů až do Vídně. Kanál 44 km dlouhý byl v provozu až do roku 1916, některé úseky sloužily i později. Dnes je oblíbeným cílem turistů.
Pasáž ukazuje, jakou cestu musí urazit káva, než se dostane na stůl.
V 50. letech proběhla v Československu násilná kolektivizace, která zásadním způsobem pozměnila ráz české krajiny. Jedno z dobových komunistických hesel znělo: „Rozoráme louky, meze.“ Tento krok je dnes vnímán jako jeden z nejcitelnějších zásahů do krajiny, který měl nedozírné následky. Je vůbec možné vrátit krajině tvář, jakou měla před kolektivizací? Podívejte se na debatu odborníků v pořadu Historie.cs.
Historii Yukonu si dnes asi nikdo neumí představit bez zlaté horečky. Krajina v této oblasti je navěky narušena důlní činností, snad každý kubík hlíny či štěrku zde prošel lidskýma rukama. Dozvíme se, co hledání zlata v této oblasti obnášelo, co si musel každý zlatokop na cestu připravit a jak vypadalo jeho putování na zlatonosná naleziště. Zlato se zde těží i dnes, avšak v menší míře.
Canberra vyrostla na zelené louce podobně jako některá další správní centra. V roce 1908 padlo rozhodnutí vybudovat australskou metropoli právě zde, čímž měl být ukončen spor mezi Sydney a Melbourne o tom, které z nich se stane hlavním městem země. Dnes se Canberře přezdívá díky projektovaným velkým plochám původní zeleně celkem přiléhavě „bush capital“.
San Diego na pobřeží Pacifiku je druhým největším městem v Kalifornii. Jeho okrajové části končí až u hranic s Mexikem, kde plynule navazují na město Tijuana. Dnešní San Diego je moderním městem, jehož centrum tvoří výškové skleněné budovy, ve kterých sídlí nadnárodní společnosti.
Jak vypadal Prosek před několika desetiletími? Na starý idylický Prosek vzpomíná místní pamětnice nebo emeritní kronikář Prahy. Podíváme se také na proces zachraňování místního hostince, jehož kořeny sahají až do středověku.
Existují stovky míst, která nazýváme jezery. Skutečných, tedy přirozených jezer je z nich však pouze zlomek. Vypravme se k několika z nich. Pod hladinou šumavských ledovcových jezer, rašelinných jezírek či v jihomoravských bažinách a mokřadech bují pestrý život.
Šárecké údolí je dlouhé asi 12 km a představuje jeden z největších přírodních parků na území našeho hlavního města. V horní části ho známe jako Divokou Šárku, v té dolní pak jako Tichou Šárku. My se do tohoto údolí vypravíme s historikem Bohumilem Vurmem, který nám přiblíží toto zajímavé výletní místo.
V pořadu se vydáme na cestu hledání volné vodní hladiny v moravských krasových oblastech, kde rozpustné horniny jako vápenec či dolomit umožnily vznik působivých jeskyní, z nichž jsou některé dosud neobjevené. Uvidíme několik světových unikátů z oblasti hydrologie, geologie i biologie.
Václav Cílek putuje na dolní tok Dyje, kde ukazuje soutoky, lužní lesy, ale i vodní stavby, mlýny, rybníky, umělé nádrže. Všechno to, co dnes ovlivňuje život řeky. Jaké jsou jejich významy? Jakým výzvám budeme v budoucnu čelit?
12 230
674
3 946
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.