02:46
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Kácení Amazonského pralesa pokračuje alarmujícím tempem. Na rychlost odlesňování, tzv. deforestaci, má velký vliv i aktuální politická situace v Brazílii. Populistický prezident Bolsonaro tvrdí, že deštný prales patří Brazilcům a nikdo nemá právo Brazílii mluvit do jeho využití.
Mezi lety 2008 a 2018 postihlo amazonský deštný les v Brazílii do té doby největší odlesňování. Jen během jednoho roku tu zmizelo téměř 8 000 km čtverečních pralesa. Ten je přitom pro život na Zemi kriticky důležitý a produkuje 20 % veškerého kyslíku v atmosféře. Jaké jsou příčiny a důsledky tohoto odlesňování? Pojďte se podívat na satelitní snímky, které umožňují srovnání v čase. Vysvětlení tohoto nežádoucího jevu nám poskytne Radim Matula z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.
Podíváme se do tropického deštného lesa na Borneu, třetím největším ostrovu světa. Dnes zaujímá tento ekosystém na Borneu jen tři čtvrtiny své původní rozlohy kvůli těžbě dřeva a vypalování pralesa, aby na jeho místě vznikly plantáže pro pěstování palmy olejné. Tyto činnosti mají za následek pokles biodiverzity, nebezpečné je i pytláctví, kterým je ohrožena například místní populace medvěda malajského. Co s tím?
V reportáži se podíváme do východní části Peru, kde se nachází jedna z nejzachovalejších oblastí amazonského tropického deštného pralesa. Máte rádi opičky? Prozkoumáme život vysoko v korunách stromů i v bylinném patře pralesa. Vydáme se také na noční dobrodružnou výpravu do džungle.
Reportáž Miroslava Karase z roku 2017 z polského Bělověžského pralesa. Polská vláda odmítá zastavit masivní kácení v chráněném Bělověžském pralese. To jí přitom nařídil Soudní dvůr Evropské unie z podnětu Evropské komise.
Tibetská náhorní plošina je velmi rozsáhlá rovina obklopená nejvyššími pohořími světa. Její průměrná výška je neuvěřitelných 4500 metrů nad mořem, místy se vyšplhá až na 6000 metrů nad mořem. Náhorní plošina i okolní pohoří vznikly v důsledku subdukce indické litosférické desky pod euroasijskou desku.
Na Islandu se vyskytuje řada sopek, jejichž exploze významně proměnily povrch tohoto ostrova a vytvořily na něm unikátní geomorfologické útvary. Ty lákají filmaře i astronauty. Jako první si prohlédneme sopečné jezero Mývatn, příhodně pojmenované podle komárů, které se v jeho blízkosti hojně vyskytují. Dále uvidíme pseudokrátery, lávové sloupy a na závěr gejzíry.
Antarktida je jedno z posledních divokých míst naší planety. Nekonečné ledové pláně se ale začínají plnit a ochránci přírody varují, že je třeba je chránit nejen před nájezdy turistů ale i nesčetných expedic dřív, než lidstvo tento unikátní ekosystém zničí.
Bouřka je častým typem extrémního počasí, s nímž se můžeme v přírodě setkat. Obzvlášť v horách, kde se rychle mění počasí, k tomu může dojít doslova před očima. Jak bouřka vzniká? Pokud to víme, můžeme včas na potenciální hrozbu reagovat.
Rybníky mají pro zadržení vody v krajině zásadní význam. Pomáhají při povodních i v období sucha. Od konce 18. století jich v naší krajině mnoho zaniklo, v posledních letech se však situace začíná obracet. Při jejich budování se dnes klade důraz i na ekologické funkce. Nové rybníky jsou přípravou na změnu klimatu. Víte, na kterém místě v centru Prahy býval rybník?
Nešetrné nakládání s krajinou v Mongolsku má negativní dopady na ekosystém lesa i stepi. Česká rozvojová pomoc nabízí řešení, jak zastavit devastaci ekosystémů, a přispívá ke změně přístupu tamního obyvatelstva.
V rámci projektu soukromého investora má na pomezí Kralického Sněžníku a Jeseníků dojít k výstavbě parkovišť, rekreačních budov a vodní nádrže na zasněžování sjezdovky. Stavba probíhá na louce s výskytem přísně chráněných druhů. Kromě toho, že investor začal budovat bez povolení, nenechal ani projekt posoudit příslušnými úřady z hlediska vlivu na životní prostředí. Orgány státní moc ale proti takovému postupu nezasahují. A to i přesto, že lokalita přijde o cenný ekosystém.
Reportáž o pandemii španělské chřipky, která si po první světové válce vyžádala víc než 50 milionů obětí.
Řím má tolik přívlastků, kolik je jeho obdivovatelů. Věčné město, věčně žíznivé město, město s vlčí povahou, město, které nikdy nespí. Při letní návštěvě Říma se moderátoři pořadu Bedekr zaměří na povinné zastávky jako Koloseum, Fontána di Trevi, Kapitol, Pantheon, Španělské schody a najdou i řadu méně známých a určitě neméně zajímavých míst. Vítejte ve městě sedmi pahorků!
Malé francouzské město, které se díky zimním olympijským hrám v roce 1968 změnilo k nepoznání, to je Grenoble. Olympijské hry byly významné z mnoha hledisek: poprvé tu byly prováděny dopingové kontroly, vysílalo se v barvě a hlavně se stavělo účelně, mnohá sportoviště jsou využívána ještě dnes. Olympiáda v Grenoblu byla významná i pro Čechoslováky, vůbec první zlatou medaili ze zimních her tehdy přivezl skokan na lyžích Jiří Raška a naši hokejisté v napjaté atmosféře předznamenávající pražské jaro tu porazili Sovětský svaz. V Grenoblu na ni vzpomínají pozitivně dodnes.
Kurzemsko je západní region dnešního Lotyšska, který se do roku 1918 nazýval Kuronsko. My se v Kurzemsku podíváme do starého města Kuldiga, navštívíme nejširší evropský vodopád, za nejsevernějšími evropskými vinicemi zamíříme do městečka Sabile a na závěr se vypravíme na romantický zámek Jaunmoku.
Jak poznamenala anexe Krymu jeho ukrajinské obyvatele? Dokumentární portrét několika lidí, kteří se stali figurkami na šachovnici dějin.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.