00:43
Stabilita lesa je v jeho druhové i věkové pestrosti a ve vodě, kterou je potřeba v lese udržet. Jak toho dosáhnout? Jak se mění druhová skladba lesů v ČR? Proč se ustupuje od jednodruhových plantáží, tak jak je známe v minulosti? A jak můžete pomoci i vy?
Čím se liší přirozený les od hospodářského? Druhová skladba původních lesních vegetačních stupňů byla povětšinou nahrazena smrkovými monokulturami. Především v nižších polohách, kde by se přirozeně vyskytovaly doubravy, bučiny či lužní lesy, znamená tato změna ztrátu biodiverzity a obranyschopnosti proti škůdcům, jako je kůrovec.
Z databáze původních lesů z 32 evropských států vyplývá, že Česká republika má původní lesy dobře zmapované. Co se z databáze, kterou vytvořil mezinárodní tým včetně českých expertů, můžeme o pralesích v ČR i v jiných státech Evropy také dozvědět?
Sýček obecný je malá sova velikosti kosa. Dřív byl u nás k vidění i slyšení na každém rohu, ale dnes jich tu žije už jen několik desítek a je silně ohrožený. Jak to? Jak se zapojit do záchrany sýčka? A proč naši předkové věřili, že sýček přináší smrt?
Epizoda představuje vlky jako šelmy tvořící malé smečky v některých pohraničních pohořích ČR. Z vrubozobých ptáků se představuje běžná kachna divoká a největší z našich původních hus – husa velká. Kromě nich je představen místy se vyskytující morčák. V lednu můžeme pozorovat, a zejména slyšet datlovité ptáky, kteří plní roli lesních doktorů. Jsou představeny také některé nepůvodní jehličnany našich lesů – douglasky a již lesníky nevysazované borovice vejmutovky.
V krátké zpravodajské relaci se dozvíme, jak je to v Česku např. s lesnatostí, vlastnictvím lesů a jejich obnovou, bojem s kůrovcem i podílem listnatých lesů ve smrkových monokulturách, od kterých se konečně ustupuje.
Úzkorozchodná průmyslová dráha v Mladějově vznikla během 1. světové války pro přepravu vytěženého materiálu. Těžba v oblasti byla ukončena v roce 1991, čímž dráha ztratila využití. Díky místním nadšencům byla železnice i původní vlaky zachovány a dnes slouží návštěvníkům přilehlého muzea.
Půjdeš, tati, do války? Kdy už to skončí? Kdo si začal? My taky umřeme? Nejen tyto otázky pokládají dnes a denně děti svým rodičům i učitelům. Jak s dětmi mluvit o válce, aby rozuměly tomu, co se děje, ale zároveň se cítily v bezpečí? K tématu hovoří dětská psycholožka Lucie Kotková.
Vzhledem k přírodním podmínkách vyrábějí vodní elektrárny v České republice poměrně malé množství elektrické energie. Česká firma Energo-Pro specializující se na stavbu vodních elektráren však expandovala na evropské trhy a vydobyla si velké uznání. Společnost byla založena v roce 1994 ve Svitavách a kromě tuzemských staveb realizovala modernizaci a stavbu vodních děl zejména v Bulharsku, Gruzii či Turecku.
Na seznam světového dědictví UNESCO se dostalo 11 lázeňských měst ze 7 evropských zemí. Mezi nimi i je západočeský trojúhelník tvořený městy Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. A to je pro ně velká prestiž. Co všechno teď budou muset tato města splňovat a jaké výhody jim to přinese? Na čem teď budou města společně pracovat a co je nyní prioritami jejich vedení?
Reportáž přibližuje, co přinesl nový výzkum NASA o změnách v Arktidě v důsledku klimatických změn. Ledu zde ubývá, zeleně naopak přibývá.
Rybník u obce Zahrádky byl založen v době Karla IV. V současné době patří spolu s přilehlými mokřadními ekosystémy k nejzajímavějším ornitologickým lokalitám v Česku. Jeho plocha je přibližně 360 ha, z čehož vodní hladina zabírá zhruba šestinu. Najdete na ní řadu rostlin, jedná se dokonce o vůbec největší plochu porostlou rákosem v Česku. Právě díky tomu je rybník ptačím rájem, který byl v roce 1933 vyhlášen rezervací. Byl také zapsán do seznamu mezinárodně významných mokřadů a mezi evropsky významné lokality. V oblasti se daří i řadě chráněných obojživelníků a brouků.
Podíváme se do tropického deštného lesa na Borneu, třetím největším ostrovu světa. Dnes zaujímá tento ekosystém na Borneu jen tři čtvrtiny své původní rozlohy kvůli těžbě dřeva a vypalování pralesa, aby na jeho místě vznikly plantáže pro pěstování palmy olejné. Tyto činnosti mají za následek pokles biodiverzity, nebezpečné je i pytláctví, kterým je ohrožena například místní populace medvěda malajského. Co s tím?
Mokřady bývaly nedílnou součástí naší krajiny. Protože ale lidé potřebovali získat půdu k hospodaření, mnohé z nich byly odvodněny a vysušeny. V současné době je to ovšem spíše ke škodě. S klimatickou změnou, zvyšující se průměrnou teplotou a zhoršujícím se suchem je potřeba vodu v krajině zadržovat. V lokalitách, kde neohrožují lidský majetek, je třeba mokřady a organismy v nich žijící chránit.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.