04:43
Když děti učí telka! Vítat jaro písničkou nás naučí Karolína Řepová. V minulém díle jsme vítali jaro říkadlem, nyní k němu ještě přidáme písničku, kterou si procvičíme. Ale to není všechno. Vyrobíme si vlastní perkusní hudební nástroj! Jak na to? To vám ukážeme. Vše doprovodíme pohybem a určitě budeme mít dobrou náladu.
Když děti učí telka! Pojďte se společně se žáky 2. ročníku seznámit s hospodářskými zvířaty. Jaká hospodářská zvířata známe, co o nich víme a k čemu lidem slouží? Také si vyzkoušíme, jak se dojí kráva a zkusíme najít názvy hospodářských zvířat v nápěvech známých písniček.
Když děti učí telka! Těšíte se na jaro? My také! Zkusíme ho přivítat. S Karolínou Řepovou ho budeme vítat říkadlem, které doprovodíme "hrou na svoje tělo". Pomůže nám lépe si zapamatovat slova.
Naši ptačí hrdinové špaček, poštolka, čáp a vlaštovka už vyseděli vajíčka a líhnou se z nich mláďata. Jsou roztomilá a jejich rodiče se o ně vzorně starají. My je můžeme pozorovat a držet jim v jejich budoucím životě pěsti.
Na jaře se všechno probouzí. Jak se budí semínka? Že bychom jim zazpívali jako Křemílek a Vochomůrka? Kdepak, budeme je pozorovat. Podívejte se s námi, jak na to.
Pojďme se podívat ke špačkům. Jen co odlétne první várka vychovaných mláďat, snese paní špačková další vajíčka. To vše se musí stihnout ještě před tím, než odletí do teplých krajin. Snad se k nám zase za rok vrátí.
Vyrobit si něco vlastníma rukama je opravdová zábava. Podívejte se, jak si i vy doma můžete vyrobit úsměv na špejli. Budeme potřebovat: metličku, kusy barevných látek, lepicí pistoli, nůžky, větvičky, knoflíky, peříčka, vatová vajíčka, barvy, chlupatou vlnu, pastelky, fixy, lepidlo a tvrdý bílý papír. A můžeme jít na to.
Pořad děti motivuje úvodní básní „Jabloňka“. Názorně ukazuje proměny jabloně během celého roku (zimní spánek, jarní květy, opylování včelkami, dozrávání a podzimní plody, jablka). Popisuje jablko zvenku i zevnitř, včetně pojmenování jeho částí. Součástí jsou i nápady, co všechno se dá z jablek udělat a vyrobit. Pojďte se podívat s námi.
Víte, proč se 30. 4. pálí čarodějnice? V těchto krátkých zprávičkách se dozvíte něco o tradicích a historii tohoto zvyku.
Kdo, anebo snad co udělalo podivný kruh v trávě kousek od hájenky? Byli to snad mimozemšťani? Pojďte pátrat společně s Filipem, s Eliškou a se psem Hubertem. A co si o tom všem Hubert myslí? Řešení naší záhady je mnohem roztomilejší než všichni ufoni, co si umíte představit. A proč se na něj nesmí sahat? Jak vlastně žijí srnky?
Pojďme se společně podívat na zoohádanku. Toto zvíře určitě znáte, jeho mléko je velice vydatné. Je to pěkný drsňák a místo, kde žije, má i ve svém jméně. Jeho trusem se topí, má velké rohy a kopyta. Co je to?
Život pod hladinou přírodních jezer je velmi rozmanitý. Skrývá bohatá společenstva rostlin, ryb a dalších živočichů. Pojďte na chvíli nahlédnout do magické podvodní krajiny a porozumět jejich fungování. Je to jako jiný vesmír, který je potřeba zachovat.
Věděli jste, jaká lidová označení se používají pro koniklec luční? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Terčin zvířecí svět nám ve svém zvířecím slovníčku vysvětlí odborné názvy endemit, flóra, fauna a hybernace.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Čápi sedí třetí týden na vejcích. Špaččí mláďata se vylíhla, rodiče je krmí housenkami a larvami.
Během jedné minuty se seznámíme se zvířecími druhy žijícími na Sovinecku. Datel černý zde vytesává dutiny, ve kterých holub doupňák hnízdí. Najdeme zde také čápa černého či výra velkého. Některá zvířata jsou překvapením, šíří se sem z teplých krajin, jako například kudlanka nábožná. Nezalekněte se, pokud zde narazíte i na křižáka pruhovaného.
Čápi se odjakživa těšili lidské přízni. Symbolizují jaro a říká se, že nosí děti. Čáp bílý není tak vzácný jako čáp černý. Pár, o kterém si povíme, obýval dlouho hnízdo na starém dubu. Pojďme se podívat za čapí rodinou!
V Terčině světě se tentokrát vydáte po stopách lišky. Tuto plachou psovitou šelmu můžete pozorovat nejen v lese, ale i v okolí lidských obydlí. V pořadu se dozvíte mimo jiné to, čím se živí a kdy se nejraději vydávají na lov. Liščímu klukovi, kterého vám představíme, zemřela maminka. Ale lišky můžete hledat úplně kdekoliv. Vědci spočítali, že přepočítáno na myši, liška spotřebuje zhruba patnáct kusů denně. Jak tohle naše pátrání po lišce dopadlo, se podívejte sami.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.