04:36
Když děti učí telka! Vítat jaro písničkou nás naučí Karolína Řepová. V minulém díle jsme vítali jaro říkadlem, nyní k němu ještě přidáme písničku, kterou si procvičíme. Ale to není všechno. Vyrobíme si vlastní perkusní hudební nástroj! Jak na to? To vám ukážeme. Vše doprovodíme pohybem a určitě budeme mít dobrou náladu.
Když děti učí telka! Pojďte se společně se žáky 2. ročníku seznámit s hospodářskými zvířaty. Jaká hospodářská zvířata známe, co o nich víme a k čemu lidem slouží? Také si vyzkoušíme, jak se dojí kráva a zkusíme najít názvy hospodářských zvířat v nápěvech známých písniček.
Když děti učí telka! Těšíte se na jaro? My také! Zkusíme ho přivítat. S Karolínou Řepovou ho budeme vítat říkadlem, které doprovodíme "hrou na svoje tělo". Pomůže nám lépe si zapamatovat slova.
Na jaře se všechno probouzí. Jak se budí semínka? Že bychom jim zazpívali jako Křemílek a Vochomůrka? Kdepak, budeme je pozorovat. Podívejte se s námi, jak na to.
Když děti učí telka! Pojďte se společně se žáky 1. ročníku naučit, jaká máme roční období. Víte, jak se střídají a co je pro každé z nich typické ? Na závěr si zkusíme barevný experiment s maceškami.
Naši ptačí hrdinové špaček, poštolka, čáp a vlaštovka už vyseděli vajíčka a líhnou se z nich mláďata. Jsou roztomilá a jejich rodiče se o ně vzorně starají. My je můžeme pozorovat a držet jim v jejich budoucím životě pěsti.
Pojďme se společně podívat na video z expozice tropického pralesa. Pod vodou, v pralesech Jižní Ameriky, žije ryba jménem piraňa rostlinožravá. Je to ryba samotářská a nežije v hejnech. Dokáže rozlousknout i ořech a některé kusy váží až 40 kilogramů. Dožívají se až třiceti let věku.
Věděli jste, co je to blatka? Jde o druh borovice, který vytvořil lesní společenstva na území Českomoravské vrchoviny. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nám představuje život v našich vodách. V této části se seznámíme s obojživelníky a naučíme se poznat mloka, čolka, skokana zeleného, skokana hnědého a ropuchu.
V pralese Mionší v Moravskoslezských Beskydech žije110 druhů obratlovců. Blízko Horní Lomné najdeme největší dochovaný les karpatského typu u nás. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Chytrá žížala radí dětem, jak se správně chovat k naší planetě. Dnes se zaměříme na ptačí kamarády. Víte, proč jsou ptáci v přírodě nenahraditelní? Jak jim můžeme pomoci? Co můžeme nabídnout ptákům do krmítka a kam ho umístit? O tom všem si budeme povídat s kamarádkou žížalou.
Jak spolu souvisí medvědi a včelí společenství? Vysvětlíme vám zdánlivou záhadu a odpovíme na otázku, kterou si klade každé zvídavé dítě: Proč má rád medvídek med?
Nastává jaro a je čas se rozloučit se zimou. Do přírody se vrací život a děda lesník sází stromky. Filip s Aničkou udělali Moranu, kterou jim ale zničil neznámý dareba. Podaří se jim zjistit, kdo to udělal? Ukáže se, že viníkem je někdo opravdu nečekaný.
I zvířátka v lese si zaslouží pořádnou mikulášskou nadílku! Anička, Filip a Hubert se rozhodli se jí ujmout. Ale nebyli by to oni, aby je po cestě nepotkala menší nehoda. Jak si s ní poradí a kdo jim pomůže? A která zvířátka nakonec šťastně podarují a co se dozvědí o koních?
Společně se dozvíme, že první mrkve byly žluté nebo také fialové. Rostly divoce v oblasti dnešního Pákistánu a Afghánistánu. Mrkve byly dříve menší, než je známe nyní, a byly docela hořké. Mrkev je nejen zdravá, ale i léčivá a dokonce v Anglii z ní dělají puding.
Věděli jste, čím se liší vzácný čáp černý od čápa bílého? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Víte, kde najdete vrstvu ledu, který je doslova věčný? Naše medvíďata ho objevila v soutěsce v Krušných horách. Navštívila samozřejmě i samotné srdce těchto hor – Božídarské rašeliniště, což je mezinárodně významný mokřad. Zaujala je i místní řeka Bublava nebo stádo ovcí i s ovčáckými psy. Těší se, až se prolezou na křivolakých bucích nebo v čedičovém lomu a vy se můžete těšit na poznávání další části naší země.
Velké bílé prase je nejrozšířenějším plemenem chovaným na celém světě. Chov prasat je důležitý především pro produkci masa a sádla. Nově je produkce výkalů prasat využívaná v bioplynových stanicích na spalování a tím na výrobu elektřiny. Medicínský výzkum se zaměřuje na transplatace a zde má své místo využití orgánů prasat.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.