03:47
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Čím se liší kyberšikana od šikany? Kyberšikana se odehrává na internetu, takže oběť před ní nemůže jen tak utéct. Kyberšikana souvisí i s kybergroomingem. Když po vás chce někdo odhalené fotky, hned ho nahlaste. Fotky nebo videa uveřejněné na internetu se nepovede nikdy vymazat. Svěř se rodičům nebo někomu, komu věříš. Hlavní je nebýt na to sám!
Špehovací vir (spyware) umí najít na počítači citlivé informace, například kontakty nebo hesla, a rozeslat je komukoli na celé planetě. Vyděračský vir (ransomware) umí data zašifrovat a pak požaduje výkupné. Těžební viry používají kapacitu cizího počítače na svoje nezákonné aktivity. Viry se na počítač mohou dostat například tak, že si je stáhneme s něčím z internetu (třeba s videem nebo hrou). A pozor, viry mohou zaútočit i na mobily a tablety!
Když děti učí telka! Naučme se společně se žáky 5. ročníku bezpečně chovat na internetu. Děti řeší konkrétní situace, které mohou nastat. Můžeme věřit v pravdivost všech informací uveřejněných na internetu? Co je to digitální stopa?
Oskar nutně potřebuje pomocníka, a tak mu Alenka sestaví robota. Umělá inteligence ale nemusí být tak poslušná, jak by si Oskar přál. "Chytrá domácnost" je dobrý pomocník, nic se ale nemá přehánět. Králík to také ví a trochu nám to objasní.
Fenomén YouTube je probírán v rozhovoru s populárním youtuberem Karlem Kovy Kovářem. Ten na svých kanálech na YouTube probírá např. společenské předsudky, politiku i sociální sítě. Ve své tvorbě využívá infotainment, tedy propojení informací a zábavy. Za své počiny získal dvakrát ocenění Videobloger roku a časopis Forbes ho zařadil do svého žebříčku 30 pod 30. Jak probíhá jeho proces tvorby a jak vypadá jeho komunita. Jak si vybírá témata? Co chce svým působením změnit? A jak moc se mu to daří?
Ukázka odpovídá na otázku, co se stane s digitální stopou, když uživatel zemře. Mohou se pozůstalí dostat k emailovým kontaktům zemřelého a mohou zablokovat jeho profily na sociálních sítích, anebo je rovnou smazat? Dozvíte se, jak se dostat k přístupovým údajům a heslům a co všechno je k tomu potřeba. Máme pro tuto situaci vůbec patřičnou legislativu?
Internet může být užitečným pomocníkem při plánování dovolené. Přes internet si můžeme koupit kompletní zájezd nebo jízdenky, letenky, ubytování, vstupenky do muzeí či galerií, cestovní pojištění a další. Užitečné tipy se dozvíte v tomto dílu pořadu Jak na internet.
Webové servery si „pamatují“, na co uživatelé v minulosti na webových stránkách klikali. Slouží jim k tomu cookies. Díky cookies například funguje personalizovaná reklama nebo nákupní košíky v e-shopech.
Už brzy by s klasickými hesly k internetovým účtům mohl být konec. Stále oblíbenější je totiž zabezpečení účtů pomocí biometrických údajů, tedy skeny prstů a očí. Tou méně sci-fi verzí jsou třeba biometrické podpisy, ty už našly místo i u některých českých bank. Rozpoznávat uživatele je možné i podle hlasu, chůze… A co když máte třeba rýmu? A nebo když má někdo hlas velmi podobný vašemu? Jak je to s biometrickými metodami v takových případech? Je v nich budoucnost?
Mobilní operátoři mají detailní informace o našem pohybu. Jak dlouho je uchovávají? Komu je poskytují? Můžeme požadovat jejich smazání? Je vůbec možné odstranit data z databází? A jak ovlivní obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) velké firmy a drobné živnostníky? Na tyto a další otázky odpovídá Josef Javora z firmy GlobalSequr.
Data se v digitálních zařízeních ukládají na různá paměťová média, například na pevný disk. Pokud je vymažeme, běžně se jen přesunou do koše (nebo podobného místa, jako je třeba složka „smazané fotky" na mobilních telefonech). Nechceme-li, aby vyhozená data mohl v koši kdokoliv najít a vzít nám je, neměli bychom zapomínat koš vysypat.
„Umělá inteligence je často nevysvětlitelná,“ říká profesor Michal Pěchouček, ředitel Centra umělé inteligence ČVUT v Praze. V tomto videu popisuje hranice možností současné umělé inteligence. Algoritmy umělé inteligence už dnes vládnou světu a ovládají společnost. Umí se samy zlepšovat, ale ještě neumí vytvořit nový algoritmus, zatím jim chybí samostatná kreativita. Jak je hardware důležitý pro rozvoj umělé inteligence? Měla by být umělá inteligence open-source? Odpovědi na tyto i další otázky přinášíme.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.