03:47
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Čím se liší kyberšikana od šikany? Kyberšikana se odehrává na internetu, takže oběť před ní nemůže jen tak utéct. Kyberšikana souvisí i s kybergroomingem. Když po vás chce někdo odhalené fotky, hned ho nahlaste. Fotky nebo videa uveřejněné na internetu se nepovede nikdy vymazat. Svěř se rodičům nebo někomu, komu věříš. Hlavní je nebýt na to sám!
Špehovací vir (spyware) umí najít na počítači citlivé informace, například kontakty nebo hesla, a rozeslat je komukoli na celé planetě. Vyděračský vir (ransomware) umí data zašifrovat a pak požaduje výkupné. Těžební viry používají kapacitu cizího počítače na svoje nezákonné aktivity. Viry se na počítač mohou dostat například tak, že si je stáhneme s něčím z internetu (třeba s videem nebo hrou). A pozor, viry mohou zaútočit i na mobily a tablety!
Když děti učí telka! Naučme se společně se žáky 5. ročníku bezpečně chovat na internetu. Děti řeší konkrétní situace, které mohou nastat. Můžeme věřit v pravdivost všech informací uveřejněných na internetu? Co je to digitální stopa?
Oskar nutně potřebuje pomocníka, a tak mu Alenka sestaví robota. Umělá inteligence ale nemusí být tak poslušná, jak by si Oskar přál. "Chytrá domácnost" je dobrý pomocník, nic se ale nemá přehánět. Králík to také ví a trochu nám to objasní.
První část videa stručně popisuje historii sociálních sítí, zejména Facebooku. Ve druhé části videa odpovídá Josef Šlerka, odborník Filosofické fakulty Univerzity Karlovy, na otázky ohledně vlivu sociálních sítí na jednotlivce a společnost. Zobrazují nás sociální sítě takovými, jakými chceme být? Čím platíme na sociálních sítích? Jak sociální sítě využívají naše data? Jak se měří úspěšnost reklamy a politických kampaní na internetu? Jaká nás čeká budoucnost?
Ondrova teta se stala závislou na PvPčku. Ondra jí musí pomoct ASAP. V tomto videu s Ondrou proniknete do světa internetových zkratek a dozvíte se, co znamená OMG, GG, MMO, AKA, LOL, ROFL, AFAIK, IMHO, ASAP, AFK, BTW a BRB. A také co je to internetový mem.
Internet nemá žádného editora, který by kontroloval jeho obsah. Proto se zde můžeme setkat s nesmysly uveřejněnými z nedbalosti nebo úmyslně. Zkrátka úplně cokoliv. Vše si pečlivě ověřujte a hlavně používejte zdravý rozum, tedy kritické myšlení.
6. 10. 2020 uplynulo 10 let od založení populární sociální sítě Instagram. Už o měsíc později ji používal 1 milion uživatelů. Nyní je se zhruba miliardou uživatelů šestou nejpoužívanější sociální sítí světa a stále roste meziročně o desítky procent. Jaké jsou její klady a zápory? Kdo je její typický uživatel? O příčinách jejího úspěchu, historii a zajímavostech hovoří Vladan Crha, ředitel AMI Digital.
Při používání internetu se můžeme setkat i s falešnými profily uživatelů. Nikdy nemůžeme stoprocentně vědět, kdo sedí na druhé straně. Kybergrooming aneb přetvařování na internetu je velice nebezpečný jev. Riziko představuje hlavně pro děti a seniory. Pozor tedy na sjednané schůzky, aby nás nečekalo nemilé překvapení. Nejlepší je bavit se online jen s lidmi, které skutečně znáte.
Kamery na rozpoznávání obličejů stále častěji využívají nejen bezpečnostní instituce, ale také nákupní řetězce. Pomocí detekce obličeje mnozí s nás odemykají mobilní telefony nebo profily na sociálních sítích. Na bezpečnostní rizika spojená s využitím technologií na detekci obličejů upozorňuje Vladimír Smejkal, expert na informační technologie.
Identifikace lidí pomocí trojrozměrné podoby obličeje, snímání geometrie ruky, zkoumání lidských otisků a termosnímky přední části hlavy člověka, to jsou příklady biometrických údajů, které se pro identifikaci osob začaly využívat před více než deseti lety s růstem výkonu počítačů. Reportáž představuje počátky fungování těchto technologií.
Sociální sítě a různé aplikace v podstatě vlastní veškerý obsah, kterým je plníte. Takže pozor na to, kde všude se může vaše fotka objevit. Dnes je na míru i reklama. Čím více informací o sobě poskytnete, tím cílenější je reklama. A pak jsou tady cookies. Jak fungují?
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.