02:05
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Základní informace o litosférických deskách, jejich druzích a také o jejich pohybu po takzvané astenosféře.
Stanice na Milešovce je nejstarší horskou meteorologickou stanicí v Česku. Meteorologické prvky se zde měří nepřetržitě již od roku 1905. Za celou dobu svého provozu měla jen dva krátké výpadky provozu. Všechny záznamy jsou archivovány.
Mezi instituce, které byly v roce 2002 zasaženy velkou povodní, patří i pražské Klementinum, ve kterém sídlí Národní knihovna. Velká voda tam tehdy poničila budovu i značnou část knižních fondů. Škody dosáhly 20 milionů korun. Na průběh povodní v Klementinu zavzpomínali zaměstnanci Národní knihovny a prozradili, jak se Klementinum v období deseti let po povodni proměnilo.
Václav Cílek vypráví o tom, proč v minulosti na našem území vznikaly a zanikaly cesty a jaké funkce a vlastnosti v dějinách měly. Dozvíme se také, proč mají staré cesty jiný tvar než ty moderní.
Na dobu dětství ve staré Michli vzpomínají pamětnice z této pražské čtvrti. Jak se tehdy v Michli žilo a jak se Michle od té doby proměnila?
Burčák je částečně zkvašený hroznový mošt pocházející výhradně z hroznů sklizených na území České republiky. Většinou se vyrábí z bílých hroznů. Hlavní roli mají při výrobě burčáku kvasinky, které se do vinného moštu dostávají z hroznů a napomáhají vzniku alkoholu. Tento nápoj je také zdrojem některých vitaminů a stopových prvků. Samozřejmě se musí pít jen s mírou.
Rok 2002 a velká voda, kterou hlavní město stovky let nepoznalo. Jaké to tehdy bylo? V reportáži z roku 2017 k 15. výročí povodně z roku 2002 se podíváme do historie povodní v našem hlavním městě. A zjistíme, jak se k velké vodě váže hlava tzv. Bradáče.
Meteoroložka Taťána Míková nám představí dělení oblaků na jednotlivé druhy a jejich základní charakteristiku. Uvidíme nejčastější typy jako stratocumulus, rozsáhlý nimbostratus přinášející déšť nebo cumulonimbus, který způsobuje bouřky.
Laponsko je jedním z míst, kde lze v zimních měsících spatřit polární záři. Pracovníci observatoře v Rovaniemi, hlavním městě Laponska, vysvětlují, jak tento úkaz vzniká nebo jaké jsou předpoklady pro to, abychom mohli polární záři pozorovat. Vznik tohoto jevu vysvětlují i legendy původních obyvatel.
V březnu 2021 se na Islandu probudila k životu sopka Fagradalsfjall. Erupce sopky, která začala 19. března, byla dlouho očekávaná a předcházela jí četná zemětřesení. Průběh erupce je zatím klidný. Na Islandu jsou další desítky sopek, zatím spící. Je existence ostrova v ohrožení?
12 234
674
3 956
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.