02:05
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Základní informace o litosférických deskách, jejich druzích a také o jejich pohybu po takzvané astenosféře.
Stanice na Milešovce je nejstarší horskou meteorologickou stanicí v Česku. Meteorologické prvky se zde měří nepřetržitě již od roku 1905. Za celou dobu svého provozu měla jen dva krátké výpadky provozu. Všechny záznamy jsou archivovány.
Kůrovcové kalamity ohromných rozměrů to ukazují jasně: smrkové monokultury v krajině jsou problém. Přesto je lidé znovu vysazují i tam, kde lesy vůbec být nemají. Majitelé půdy v kategorii luk a pastvin ji v rozporu se zákonem zalesňují především smrkovými porosty. Vytlačují tak z krajiny ohrožené druhy rostlin a živočichů, mění tradiční ráz krajiny a ničí její rozmanitost a přitažlivost pro návštěvníky. Vydejme se na Valašsko, do Moravskoslezských Beskyd, kde je tento trend o to bolestivější, oč tradičnější ráz krajiny se zde v rámci Česka doposud zachoval.
Obec Loučnou nad Desnou a její část Kouty znají hlavně vyznavači zimních sportů. Loučná nad Desnou se nachází pod Červenohorským Sedlem a je skutečným srdcem Jeseníků. Může pochlubit nejen okolní krásnou přírodou Jeseníků, ale i řadou sakrálních a architektonických památek, mezi které patří i zámek s přilehlým rozlehlým parkem. Ten je plný botanických zajímavostí. Nechybí ani soustava rybníků, které na sebe navazují nebo umělá jeskyně. Procházelo se tu mnoho známých osobností své doby.
Uprostřed Otrokovic na Zlínsku byl kdysi přístav pro velké nákladní lodě. I když to zní jako fikce, na sklonku 30. let minulého století to byla realita. Pozůstatky kanálu jsou v Otrokovicích, dnes už na souši, stále vidět.
V širším okolí řeky Moravy se těží její staré písečné nánosy. Mnohé pískovny zatopila podzemní voda a z některých se staly unikátní biotopy, v nichž je díky filtraci přes písčité vrstvy voda křišťálově čistá.
Hrubý Jeseník je spojován především s Pradědem, nejvyšší horou tohoto pohoří, i celé Moravy. Málokdo však ví, že název Praděd se začal pro tuto horu používat až v 19. století. Cestou z Pradědu do lázeňského městečka Karlova Studánka je zcela jedinečná přírodní rezervace, údolí Bílé Opavy.
Stavba vodní nádrže Slezská Harta na řece Moravici započala v roce 1987. Stavbě musely ustoupit části šesti obcí, z jedné z nich zbyl pouze kostel. Nádrž slouží k výrobě energie, k protipovodňové ochraně i chovu ryb. Také je populární mezi turisty, milovníky vodních sportů nebo rybáři. Zajímavé je i okolí přehrady, například Venušina sopka či kamenné varhany.
Španělsko je největším producentem šafránu v Evropě. Tuto rostlinu do Španělska přivezli Arabové v 10. století a měla tam ideální podmínky. Využívala se při výrobě léků, parfémů a samozřejmě jako koření. Dodnes se ve Španělsku šafrán pěstuje tradičním způsobem, který si prohlédneme v reportáži.
Přehradní nádrže jsou nejviditelnějším zásahem člověka do přírody. Co vše se skrývá pod hladinou přes 70 kilometrů dlouhé přehrady můžeme vidět v období, kdy její hladina dočasně poklesne. Na přelomu let 2019 a 2020 byla přehrada dočasně upuštěná a některé staré silnice jezy i pobřežní mostky objevily nad hladinou poprvé od 60. let. Na příkladu Orlické přehrady si alespoň částečně připomeneme původní vzhled říční krajiny v této oblasti před tím, než vznikla přírodní kaskáda.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.