02:05
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Základní informace o litosférických deskách, jejich druzích a také o jejich pohybu po takzvané astenosféře.
Stanice na Milešovce je nejstarší horskou meteorologickou stanicí v Česku. Meteorologické prvky se zde měří nepřetržitě již od roku 1905. Za celou dobu svého provozu měla jen dva krátké výpadky provozu. Všechny záznamy jsou archivovány.
Jednou z významných pražských industriálních památek je čistírna odpadních vod v Bubenči. Sloužit začala na počátku 20. století. Dnes je poslední kompletně dochovanou svého druhu na světě. I proto je od roku 2010 národní kulturní památkou.
Bořeň – nejmohutnější skalní suk České republiky a největší jednolité povrchové znělcové těleso Evropy – se vypíná vysoko nad údolím řeky Bíliny v Českém Středohoří. Její skalnaté svahy a kamenná moře jsou unikátní botanickou zahradou.
Václav Cílek vypráví, jak vznikly ve vápencích Moravského krasu čočky železné rudy. Kde staří Slované těžili železo pro výrobu svých zbraní?
V Teplických skalách, které byly lidem dlouho nepřístupné a turisté je začali objevovat až ve druhé polovině 19. stolení, se dnes můžeme vydat na šestikilometrový okruh s pískovcovými věžemi, tajemnými jeskyněmi a souvislými skalními stěnami, jejichž výška dosahuje v některých místech až 60 metrů. Pojďte je navštívit s námi.
Vodní nádrže na řekách slouží různým funkcím. Orlík slouží výrobě elektrické energie, regulaci toku při povodňovém nebezpečí, nebo rekreaci. Zároveň je co do objemu zadržované vody největší přehradou u nás.
Při stavbě dálnice D8 napříč Českým středohořím došlo v roce 2013 kvůli vydatným dešťům k asi neznámějšímu sesuvu půdy v Česku. Přestože geologové preferovali pro dálnici tunelovou trasu, byla nakonec zvolena geologicky nejméně vhodná povrchová varianta vedoucí přes dlouhodobě známé sesuvné území. Jak k sesuvu došlo? A hrozí, že se něco takového stane znovu?
Historii Yukonu si dnes asi nikdo neumí představit bez zlaté horečky. Krajina v této oblasti je navěky narušena důlní činností, snad každý kubík hlíny či štěrku zde prošel lidskýma rukama. Dozvíme se, co hledání zlata v této oblasti obnášelo, co si musel každý zlatokop na cestu připravit a jak vypadalo jeho putování na zlatonosná naleziště. Zlato se zde těží i dnes, avšak v menší míře.
Ve Svitavské pahorkatině se nachází Semanínský les opředený pověstmi. Jeho nejzachovalejší část se jmenuje Psí kuchyně a najdeme v ní rozsáhlé smíšené porosty v čele s buky a smrky. Díky ochraně tohoto území v podobě vyhlášení přírodní rezervace zde můžeme sledovat přirozený koloběh lesa. Pojďte se podívat s námi.
12 138
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.