02:05
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Základní informace o litosférických deskách, jejich druzích a také o jejich pohybu po takzvané astenosféře.
Stanice na Milešovce je nejstarší horskou meteorologickou stanicí v Česku. Meteorologické prvky se zde měří nepřetržitě již od roku 1905. Za celou dobu svého provozu měla jen dva krátké výpadky provozu. Všechny záznamy jsou archivovány.
Rybník u obce Zahrádky byl založen v době Karla IV. V současné době patří spolu s přilehlými mokřadními ekosystémy k nejzajímavějším ornitologickým lokalitám v Česku. Jeho plocha je přibližně 360 ha, z čehož vodní hladina zabírá zhruba šestinu. Najdete na ní řadu rostlin, jedná se dokonce o vůbec největší plochu porostlou rákosem v Česku. Právě díky tomu je rybník ptačím rájem, který byl v roce 1933 vyhlášen rezervací. Byl také zapsán do seznamu mezinárodně významných mokřadů a mezi evropsky významné lokality. V oblasti se daří i řadě chráněných obojživelníků a brouků.
Některým krajům v současné době obyvatelé přibývají, z jiných krajů naopak lidé odcházejí. Jak se česká města a obce mění v souvislosti s migrací? Z rozhovoru se sociologem se dozvíme, co vede lidi nejčastěji k odchodu z míst, kde prožili své dětství a mají zde rodinu a přátele, jaké dopady má odchod obyvatelstva na demografickou strukturu města nebo proč právě ve Středočeském kraji obyvatelstva přibývá a v Ústeckém nebo Moravskoslezském ubývá.
Jedno z nejznámějších českých dvojměstí je tvořeno slezským Frýdkem a moravským Místkem. Najdeme zde klasicistní Frýdecký zámek, kde dnes mimo jiné sídlí Muzeum Beskyd. Od roku 2019 je v muzeu otevřena nová expozice s názvem Beskydy, příroda a lidé. Podívejme se na jeho historii.
Mezi světově známé české produkty patří tzv. české granáty, které jsou typické výrazným rudým zabarvením. V mineralogii jsou označovány jako pyropy a nalezneme je zejména v Podkrkonoší a Českém středohoří. Vyskytují se ve formě zrnek o velikosti několika milimetrů, i proto je jejich opracování velmi zdlouhavé.
V roce 1996 byly Bílé Karpaty zapsány na prestižní seznam biosférických rezervací UNESCO. Patří totiž k nejvýznačnějším přírodním a kulturním krajinám Evropy. Bělokarpatské květnaté orchidejové louky se navíc řadí k druhově nejbohatším společenstvům světa. Originální symbióza kytek a hub udělala z Bílých Karpat jeden z nejcennějších biotopů v Evropě.
Ve Svitavské pahorkatině se nachází Semanínský les opředený pověstmi. Jeho nejzachovalejší část se jmenuje Psí kuchyně a najdeme v ní rozsáhlé smíšené porosty v čele s buky a smrky. Díky ochraně tohoto území v podobě vyhlášení přírodní rezervace zde můžeme sledovat přirozený koloběh lesa. Pojďte se podívat s námi.
S Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem se vydáme na cestu do Asie po severu Pákistánu, za druhou nejvyšší a nejnebezpečnější horou světa K2 a na jedno z nejkrásnějších přírodních prostředí Karákóram, které je pro obyčejné smrtelníky jen těžko dostupné.
V Jeseníkách najdeme méně známé, zato unikátní jeskyně. Jesenický kras reprezentují závrty, vyvěračky, menší propasti a zhruba stovka registrovaných jeskyní, z nichž dvě patří ke světově významným lokalitám. Jeskyně Na Pomezí a Na Špičáku jsou vytvořené v mramoru – krystalickém vápenci. Jejich počátek datujeme do vlhkého subtropického podnebí třetihor. Unikátní tvary chodeb ve druhé jmenované jeskyni byly modelovány při tání pevninského ledovce ve čtvrtohorách.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.