19:54
Tématem je česká hymna, její historie, rozbor i poslech. Pasáž také vysvětluje, že každá národní hymna je nejen píseň nebo hudební skladba, ale také důležitý státní symbol.
Státní znak České republiky existuje ve dvou variantách – malý a velký. Pořad se snaží ukázat, jak přesně oba znaky vypadají, co znamenají jednotlivá vyobrazení na znaku i jaký symbolický výklad mají podle pravidel heraldiky.
Pořad přináší informace o české vlajce. Jak a proč vypadá tak, jak vypadá, co znamenají její barvy, co se s vlajkou dělá i nedělá, jaký je rozdíl mezi vlajkou a praporem a co je to trikolora.
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje s Prahou, hlavním městem České republiky. Krátký úvod seznámí s hranicemi naší vlasti a rozdělením ČR na Čechy, Moravu a Slezsko a na jednotlivé kraje. Následuje ucelený pohled na Prahu: její poloha, sídlo vlády a prezidenta, části Prahy, budovy a památky, městská zeleň, bydlení, doprava atd.
Krátký animovaný cyklus pro děti o státech Evropy. V tomto díle se diváci seznámí s Českou republikou. Video je vhodné také jako doplňková aktivita pro výuku češtiny pro cizince. Žáci se seznámí se základními údaji o České republice. Video spadá do širšího okruhu vidií, které se zaměřují na život v České republice, její historii, kulturu a zvyky.
Výlov rybníka s dobrodruhem a rybářem Jakubem Vágnerem a jeho dětskými asistenty. Jakub Vágner dětem vysvětluje a názorně ukazuje, jak výlov probíhá, jak se rybník vypouští, a děti se dozvídají i něco o rybách, které v rybníce žijí.
Terčin zvířecí svět nám v tomto díle ukáže, jakým způsobem můžeme pozorovat zvířata v přírodě za pomocí fotopasti. Fotopasti jsou malé fotoaparáty, které se spustí, pokud zaznamenají pohyb.
Nejstarší delikatesou lidstva jsou korýši. Tito obyvatelé naší planety žili již před 200 miliony let. Ve starém Římě nesměli klepetáči chybět na žádné slavnostní tabuli. A kde bychom je našli dnes? Některé v řekách, jiné zas v mořích.
Epizoda ukazuje stáda muflonů, kteří jsou dnes poměrně častí v našich lesích, ale přitom nejsou původní součástí české přírody. Z keřů je představen prudce jedovatý tis červený, z jehož dřeva se dříve vyráběly luky. Z ptáků pak sojka obecná jako náš nejpestřejší krkavcovitý pták, který často žije nejen v lese, ale i v zahradách a parcích. Z keřů je představena na konci zimy kvetoucí kalina vonná s výrazně aromatickými květy.
Pojďme se společně podívat na video o dějinách evoluce, které znamenají také dějiny neustálého boje. Boj tady byl už od pradávna. V přírodě každý malý i velký musí přežít. Zvířata vždy bojovala o potravu, ale také o to, aby se sama nestala potravou. Jak na to reaguje evoluce? Jaké jsou důvody pro to, že máme tendenci rozdělovat své okolí na my a oni?
Kosmický průmysl nepatří v Česku mezi významné průmyslové obory a povědomí o něm je mezi veřejností malé. Centrem kosmického průmyslu je v České republice Brno, kde se nachází desítky firem věnujících se tomuto oboru. Jednou z nich je i firma SAB Aerospace, která vyvinula tzv. dispenser, unikátní zařízení pro vypouštění družic na oběžnou dráhu Země, které transport družic značně urychluje a zefektivňuje. A co ještě v Brně dělají?
V pasáži se dozvíme odpovědi na otázky, jak z pískového zrna vznikne skalní město a jak vznikla konkrétně skalní města v České tabuli.
V Moravském krasu jsou nejnavštěvovanější Punkevní jeskyně s plavbou po ponorné říčce Punkvě. Málokdo však ví, odkud se tato světoznámá říčka bere.
Sázava patří k těm řekám, které máme nejraději, protože kromě krásných říčních zátiší a scenerií nabízí i spoustu významných památek. Přijměte pozvání do míst, kudy kráčely naše dějiny.
Pořad vysvětluje, jak se Evropa liší od jiných kontinentů a co způsobilo, že se Evropa stala významných centrem světa, a jakým způsobem ji člověk mění.
O bezzásahových zónách v národním parku Šumava se toho napsalo a řeklo hodně. O tyto zóny chráněných území, kde je příroda ponechána sama sobě, se vede a vedlo mnoho sporů. Na Šumavě a v Pošumaví jsou však i lesy hospodářské. Tam je cíl jiný. Trvale v lese hospodařit. Rakouský klášter Schlägl nebo Městské lesy Volary se o to snaží pokud možno citlivým způsobem, výběrným hospodařením bez smrkových monokultur, které co nejvíce respektuje přírodní procesy. Těžba jednotlivých stromů místo holoseče vede k lesu různorodému, různověkému a odolnému vůči počasí a kůrovcovým kalamitám.
Přehradní nádrže jsou nejviditelnějším zásahem člověka do přírody. Co vše se skrývá pod hladinou přes 70 kilometrů dlouhé přehrady můžeme vidět v období, kdy její hladina dočasně poklesne. Na přelomu let 2019 a 2020 byla přehrada dočasně upuštěná a některé staré silnice jezy i pobřežní mostky objevily nad hladinou poprvé od 60. let. Na příkladu Orlické přehrady si alespoň částečně připomeneme původní vzhled říční krajiny v této oblasti před tím, než vznikla přírodní kaskáda.
Chceme-li úspěšně realizovat opatření proti suchu, je třeba se dívat nejenom dopředu, ale i do minulosti. Pohled do minulosti nám totiž může pomoci označit místa, která budou mít s nedostatkem vody největší problém. To totiž trápilo i naše předky, kteří se suchem bojovali také. A co se od nich můžeme naučit?
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.