03:51
Květná neděle je šestou postní nedělí. Křesťanům otevírá svatý neboli pašijový týden, po němž následují Velikonoce. K tradicím této neděle patří například svěcení vrbových proutků s kočičkami.
Po šesti postních nedělích následuje velikonoční neděle, která je ve znamení veselí a hodování. K typickým velikonočním pokrmům patří mazanec, beránek a sekanice neboli hlavička, všechna jídla mají svůj symbolický význam.
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
Jaké zvyky a svátky slavíme a dodržujeme na jaře? Pasáž vysvětluje, co je pro toto roční období charakteristické, a přibližuje také Velikonoce.
Jak se ztratily pomlázky? Děti se seznámí s tradicí Velikonoc a uvidí, jak tento jarní svátek probíhal v minulosti na vesnici. A to včetně velikonočního úklidu, malování vajíček i hodování. Rodina řezbáře Tomše nám skrze příběhy odehrávající se v průběhu kalendářního roku ukáže, jak naši předkové žili na vsi skromné, ale veselé životy v souladu s přírodou. Video inspirované lidovými zvyky a písněmi navazuje na poetiku klasických Trnkových filmů.
Odkud pochází různé velikonoční zvyky? Jak se slaví Velikonoce v jiných zemích? Podíváme se blíže na původ velikonočních tradic a společně se školáky v Tišicích se naučíme zdobit vajíčka voskem nebo péct typické velikonoční pečivo.
Pasáž popisuje zámek v Hluboké nad Vltavou, který vlastnil po 300 let rod Schwarzenbergů. Zámek je zajímavý například dochovanou kuchyní.
Společně se dozvíme, že první mrkve byly žluté nebo také fialové. Rostly divoce v oblasti dnešního Pákistánu a Afghánistánu. Mrkve byly dříve menší, než je známe nyní, a byly docela hořké. Mrkev je nejen zdravá, ale i léčivá a dokonce v Anglii z ní dělají puding.
Gotický sloh neovlivňoval jen českou architekturu, ale také styl oblékání a myšlení. Lidé se již neobrací pouze k Bohu, ale starají se i sami o sebe. S tím přichází nové módní kreace a proměna společenského života.
V animované ukázce je zábavnou formou zachyceno uvolňování poměrů v Československu v šedesátých letech 20. století, které se projevilo v kultuře a umění.
Kdo patří mezi tzv. elitu? Podle autorů ti, co ve společnosti zaujímají vedoucí nebo významnou úlohu, a to díky svým individuálním vlastnostem a společenskému postavení.
„Všichni jsou na mne zlí! Nikdo mne nemá rád! Já do školky (školy) nepůjdu!“ To někdy od dětí slyší doma rodiče a jsou z toho nešťastní. Není to však trochu jinak? Umí se dítě mezi ostatními spolužáky chovat? Proč je někdo mezi dětmi oblíbený a jiný ne? Co ovlivňuje vztahy mezi dětmi? Podívejte se a jistě budete vědět.
Platí nějaká počítačová etiketa? Myslíte, že neexistuje? Tak to se mýlíte! Příkladem může být e-mailová komunikace. Na počítači si píšeme jen s tím, koho známe, a navštěvujeme stránky, které nám povolili rodiče. Při psaní se každý z nás může splést (překlepnout), proto jsme tolerantní k chybám v textu. Příště se to může stát i nám. Jsou ale i další pravidla, která je třeba dodržet. Znáte je?
Když děti učí telka! Co se vám vybaví, když se řekne Velikonoce? A věděli byste, jaké velikonoční zvyky mají například na Slovensku nebo v Německu? Společně s paní učitelkou Zuzkou a páťáky si představíme velikonoční tradice různých zemí Evropy.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.