01:48
Rozhovor s odborníkem
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
V srpnu 1945 uskutečnily USA svržení dvou atomových bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki. Bylo to poprvé, co byla tato moderní a účinná zbraň použita, přestože nikdo nedokázal předpovědět následky. Přes 70 tisíc lidí v Hirošimě zemřelo okamžitě, do konce roku pak dvojnásobek na následky. Stejný scénář následoval o tři dny později v Nagasaki. Velký počet obětí však pohnul Japonsko ke kapitulaci, která byla stvrzena podpisem 2. 9. 1945. Druhá světová válka definitivně skončila.
Vydejte se s námi na exkurzi do Černobylu. Podíváme se do místa, kde se odehrála největší jaderná katastrofa všech dob. Katastrofu na místě nepřežilo 31 lidí a tisíce dalších zemřely na choroby vyvolané radiací. Radioaktivnímu záření jsou tam návštěvníci vystaveni i dnes. Energie z jádra má kvůli této havárii dodnes punc nebezpečného zdroje, se kterým není radno si zahrávat.
Reportáž z jaderné elektrárny Dukovany obsahující popis jejího fungování, výkonu a dalších vlastností.
Chcete navštívit jadernou elektrárnu Dukovany? Jak taková jaderná elektrárna funguje, uvidíme na schématu. Podíváme se, jak vypadá palivový článek. Zajímavé je porovnání množství jaderného paliva spotřebovaného za jeden rok s množstvím spotřebovaného uhlí v tepelných elektrárnách.
Vysvětlení dopadů jaderné havárie na živé organismy. Vysvětlení rozdílů v následcích v případě jaderné katastrofy způsobené atomovou pumou a jadernou elektrárnou. V pasáži se také dozvíme, co je to radioaktivní spad.
Úzkorozchodná průmyslová dráha v Mladějově vznikla během 1. světové války pro přepravu vytěženého materiálu. Těžba v oblasti byla ukončena v roce 1991, čímž dráha ztratila využití. Díky místním nadšencům byla železnice i původní vlaky zachovány a dnes slouží návštěvníkům přilehlého muzea.
Co se u nás pěstuje a chová? A jak to souvisí se zdravou krajinou a zdravím nás spotřebitelů? Zemědělská výroba je do značné míry podmíněná dotacemi, které podporují zemědělce z fondů Evropské unie. Většina zemědělské produkce u nás vzniká na velkofarmách, kde se klade důraz na maximální efektivitu a výnosy i za cenu výrazné chemizace. Průměrná česká farma je 7krát větší, než je celoevropský průměr, a její velikost jí dává konkurenční výhodu nad rodinnými farmami, které se snaží o šetrnější přístup ke krajině. Pokud stát do budoucna podmíní udílení dotací právě využitím udržitelnějších postupů a technologií, budou půda, krajina a v důsledku i produkty a spotřebitelé zdravější a nezničíme si zemědělský potenciál budoucnosti.
Bali je malý ostrov ležící východně od Jávy, politicky je součástí Indonésie. Jeho zvláštností je hinduistická víra s prvky místního tradičního náboženství. Tak jako ve většině zemí regionu, i na Bali se pěstuje ve velkém rýže.
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Co udělá vejce po minutě v mikrovlnné troubě? Exploduje. Co se naopak stane v mikrovlnné troubě s úspornou žárovkou, obyčejnou žárovkou či mobilem? A jak dopadne mikrovlnná trouba, pokud do ní vložíme pštrosí vejce? Žádný z našich pokusů ale doma nezkoušejte!
Jak je možné, že naše Slunce hřeje? Na tuto otázku odpověděl slavný německý astronom William Herschel, když v roce 1800 objevil infračervené záření. V dnešním pokusu s námi můžete zrekonstruovat Herschelův experiment, na vlastní oči vidět a teploměrem si změřit, jak tepelné sluneční záření ohřívá naši planetu.
Jak lidské oko vnímá barvy? Světlo je elektromagnetické záření. Naše oko vnímá pouze jeho viditelnou část jako bílé světlo, které lze pomocí hranolu rozložit na základní složky. A můžeme si doma vytvořit barvy, jaké používali v historii umělci?
Krev obsahuje červené a bílé krvinky, destičky, krevní plazmu, a hlavně všechny potřebné živiny pro tělo. Toho využívají někteří parazité, kteří se krví živí. Co všechno nám může pít krev? Komáři, vši, blechy, různé mušky, ale také známá pijavka lékařská. Ta sice tak úplně neléčí, ale její kousnutí nám příliš neublíží. Jen pak ranka dlouho krvácí.
Ptáci cvrlikají, kdákají a kvákají, a jeden exotický druh dokonce vydává zvuk připomínající strašlivé chrápání. Někteří ptáci zpívají, jiní se dokonce dokážou naučit zvuk sekačky. Prostá otázka zní: Jak je možné, že někteří ptáci vydávají jen ty zvuky, které jim nadělila příroda, zatímco jiní jsou schopni hlasového učení? To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Mezi rybami, především v tropech, najdeme nejrůznější způsoby rozmnožovacího chování, jakým může být i změna pohlaví. I mezi českými zástupci se dá najít velmi kuriózní případ. Je jím hořavka duhová, která klade svá vajíčka přímo do vydechovacího otvoru mlže. V něm se pak zárodky vyvíjí v relativním bezpečí.
To jsou blechy psí, ty na člověka nejdou! A nebo ano? Jak blecha vypadá, kde žije a jak se vyvíjí? To vše si ukážeme na jejím modelu, protože blecha je opravdu malinká. Naopak vši od psa určitě nechytíme, pouze od jiného člověka. Jejich život se od toho blešího také poněkud liší, i když nám obě potvůrky pijí krev.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.