06:04
Nikdo z nás nechce být nemocný. Pro svoje tělo potřebujeme vitamíny, které se nacházejí v čerstvé zelenině a ovoci. A kde je vezmeme? Třeba si doma vypěstujeme řeřichu a na ní si pak pochutnáme. Budeme potřebovat navlhčenou vatu a semínka řeřichy.
Na jaře se všechno probouzí. Jak se budí semínka? Že bychom jim zazpívali jako Křemílek a Vochomůrka? Kdepak, budeme je pozorovat. Podívejte se s námi, jak na to.
Rostliny se dají rozmnožovat různými způsoby. Jedním z nich je „řízkování“. Pozor nemá to nic společného s oblíbeným jídlem. Snad jenom to, že se také řežou kousky. Uvidíte, jak správně postupovat při množení africké fialy. A vlastnoručně vypěstovaná kytička je ten nejkrásnější dárek, třeba pro maminku.
Když děti učí telka! Kdo nás má nejraději? Přeci maminka a tatínek! Naučme se písničku, která bude jen o nich. Jako doprovod si vezměme dva kamínky. A jestli máte sourozence, můžete si písničku zahrát a zazpívat společně!
Den matek se v České republice neslaví příliš dlouho, ale přitom není ve světě žádnou novinkou. První zmínka o něm sahá až do starověkého Řecka. Oficiálně vznikl na začátku dvacátého století v USA, postupně se rozšířil do celého světa a nyní tento svátek slavíme i u nás.
Vertikální zahrádka? Co to je? I na malém prostoru můžeme pěstovat více rostlin. Prostě si je zavěsíme nad sebe. Podívejte se, jak na to. Všechny k tomu potřebné věci určitě najdete doma.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nám ukazuje pestrý život v našich vodách. V tomto díle se seznámíme s měkkýši. Víte, jaký je rozdíl mezi mlži a plži?
Máme na planetě Zemi více slané nebo sladké vody? Existují moře i uvnitř pevniny? Proč odborníci sledují, jestli se mění slanost vody v oceánu? Víte, že Mariánský příkop je nejhlubší místo pod vodní hladinou na světě?
Víte, že ohroženou břízu ojcovskou najdete jen na jediném místě v České republice? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Epizoda dává nahlédnout do jarní přírody na konci května. Představuje mláďata lišky, ptáčata výra velkého, sýkory modřinky a celou řadu rostlin, z nichž nejvzácnější jsou prstnatce bezové. Dále jsou zmíněny celoročně kvetoucí hluchavky nachové, jejichž semena přenášejí mravenci, a v parcích kvetoucí zlaté deště.
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Animovaný herbář, který vás naučí vyznat se v tom, co všechno kvete na našich loukách, polích a zahradách. Konvalinka je voňavá a nebezpečná. Je totiž jedovatá úplně celá. Její krása a omamná vůně to však vynahradí – konvalinky se používají i do svatebních kytic. Třeba konvalinka mladý pár ochrání stejně, jako příroda jedem chrání konvalinku před snědením.
Ukázka rostlin, se kterými se setkáváme na začátku letních prázdnin na loukách – chrpy, heřmánky, vzácně rostoucí upolín a kruštíky patřící mezi orchideje. Ze živočichů jsou představeni syslové obecní, dále housenky babočky kopřivové, motýla hojně se vyskytujícího v naší přírodě, a také krutihlav patřící mezi šplhavé ptáky.
Víte, který pták má křídla, ale neumí létat a proč mají ptáci tělo pokryté peřím? Víte, proč se v zimě staví ptáčkům budky a jak na výrobu krmítka? Kteří ptáci jsou stěhovaví? Brďo dnes zkoumá záhady ptačí říše.
Garrulus glandarius neboli sojka obecná. Je to sestřenka například vrány, krkavce nebo straky. Žije nejen v lese, ale i v okolí lidských obydlí. Víte, že je jedním z našich nejchytřejších ptáků a že sází duby? Pojďme se v pořadu Terčin zvířecí svět podívat do záchranné stanice, kde vám chovatelka Zuzka prozradí, jak se k nim sojky dostaly.
Páteříček je významný predátor a charakteristický brouk jarních luk. Na první pohled připomíná světlušku, ale nesvětélkuje. Je skoro celý černý s oranžovým štítem. Své jméno dostal podle toho, že má ve zvyku vylézat brzy zjara i na sníh.
Epizoda ukazuje záběry selat prasete divokého a během zimních měsíců dokrmovaných ptáků. Z rostlin jsou v epizodě představeny „doutníky“ v podobě orobince širolistého, který hojně porůstá břehové zóny rybníků. Dále je vysvětleno, proč kopřivy žahají a jaké je a bylo jejich využití například při výrobě lan a ve staročeské kuchyni pro přípravu velikonoční nádivky. Ukázány jsou i červené malvice skalníku poléhavého, který pochází z jihovýchodní Asie.
Čapí pár nám ve videu předvede, jak si před hnízděním vylepšuje hnízdo, aby se mohl svědomitě starat o potomstvo. A že se mají čapí rodiče co ohánět. Dozvíte se, že mladí čápi nepohrdnou krtkem ani dlouhou užovkou.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.