06:04
Nikdo z nás nechce být nemocný. Pro svoje tělo potřebujeme vitamíny, které se nacházejí v čerstvé zelenině a ovoci. A kde je vezmeme? Třeba si doma vypěstujeme řeřichu a na ní si pak pochutnáme. Budeme potřebovat navlhčenou vatu a semínka řeřichy.
Na jaře se všechno probouzí. Jak se budí semínka? Že bychom jim zazpívali jako Křemílek a Vochomůrka? Kdepak, budeme je pozorovat. Podívejte se s námi, jak na to.
Rostliny se dají rozmnožovat různými způsoby. Jedním z nich je „řízkování“. Pozor nemá to nic společného s oblíbeným jídlem. Snad jenom to, že se také řežou kousky. Uvidíte, jak správně postupovat při množení africké fialy. A vlastnoručně vypěstovaná kytička je ten nejkrásnější dárek, třeba pro maminku.
Když děti učí telka! Kdo nás má nejraději? Přeci maminka a tatínek! Naučme se písničku, která bude jen o nich. Jako doprovod si vezměme dva kamínky. A jestli máte sourozence, můžete si písničku zahrát a zazpívat společně!
Den matek se v České republice neslaví příliš dlouho, ale přitom není ve světě žádnou novinkou. První zmínka o něm sahá až do starověkého Řecka. Oficiálně vznikl na začátku dvacátého století v USA, postupně se rozšířil do celého světa a nyní tento svátek slavíme i u nás.
Vertikální zahrádka? Co to je? I na malém prostoru můžeme pěstovat více rostlin. Prostě si je zavěsíme nad sebe. Podívejte se, jak na to. Všechny k tomu potřebné věci určitě najdete doma.
Tzv. reliktní bory jsou pozůstatky doby ledové u nás. Na skalních hranách s mělkou půdou se daří vřesu i lišejníkům. Pojďte se s námi podívat na jedinečné Kokořínsko. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Věděli jste, jakým způsobem hnízdí plachý jestřáb lesní? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Pořad vysvětluje, co je to půda, jak vzniká a proč je pro nás důležitá.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Vlaštovky loví hmyz nad hladinou rybníka. Poštolka snáší druhé vajíčko. Špačci maskují místo, kde se samička chystá snést vejce. Čápi si vzájemně čechrají peří.
Krev obsahuje červené a bílé krvinky, destičky, krevní plazmu, a hlavně všechny potřebné živiny pro tělo. Toho využívají někteří parazité, kteří se krví živí. Co všechno nám může pít krev? Komáři, vši, blechy, různé mušky, ale také známá pijavka lékařská. Ta sice tak úplně neléčí, ale její kousnutí nám příliš neublíží. Jen pak ranka dlouho krvácí.
Pojďme se společně zatoulat s kamerou do místa poblíž Rokycan, kde se nachází na 50 hektarech soukromá přírodní rezervace, kterou obývá především zubr evropský. Samec zubra se na rozdíl od samice nemůže přidat k jiné skupině, ale musí založit svoji vlastní. To se mu díky Mezinárodní organizaci pro zachování zubra a organizaci Česká krajina podařilo a zubři evropští se již v naší krajině začínají zabydlovat.
Epizoda ukazuje kroužkování mláďat vzácného orla mořského. Dalšími představovanými ptáky jsou bažant a pestrobarevný ledňáček, který patří mezi nejkrásnější ptáky české přírody. Kromě ptáků je představena i šelma lasice kolčava. Z rostlinných zástupců je ukázána běžná rostlina slunné stráně – kakost krvavý, který se často pěstuje i na záhonech. V epizodě jsou kromě rostlin a živočichů i ukázky hub – různé druhy holubinek, hřibů, ale i méně známá houba kotrč, stroček či prudce jedovatá muchomůrka zelená.
Jak je možné ochočit nejrychlejší zvíře na světě? Gepard patří mezi kočkovité šelmy, ale díky jeho mírnější povaze jej ochočit lze. V reportáži se seznámíte nejen s jednou chovatelkou z Česka, ale také se dozvíte mnoho informací o gepardech.
„Krkonoše jsou závratě z výšek.“ Jak závratně krásné Krkonoše jsou, zjistili na svém putování i medvědi. Nejdříve si pohráli s borovicí kleč, která roste pouze ve vysokých horách. Pak si užívali v různých říčkách a pramenech a uchvátil je pohled na krkonošské chalupy. Zaujal je také pramen Labe, u kterého zjistili, jakými všemi městy tato řeka protéká. Samozřejmě nemohli minout ani Mumlavské vodopády. Zajímá vás, jakým kamenům se říká hrnce?
Terčin zvířecí svět nás seznámí s tím, co musíme zajistit, abychom správně při cestování převáželi rybičky, ptáky i kočky.
Odkud mandle pocházejí, nikdo přesně neví. Jisté je, že si na nich pochutnávali staří Egypťané i Řekové. Lidé brzy přišli na to, že jsou zdravé a výživné. V Itálii je dokonce při obřadu drží v dlani novomanželé, aby jim přinesly štěstí. Pokud si myslíte, že je to ořech, pak se mýlíte. Je to jádro z pecky mandlovníku, který je příbuzný spíše broskvoni nebo meruňce.
V pořadu Terčin zvířecí svět nahlédneme do hnízda vlaštovky. Uvidíme celý vývoj malé vlaštovky od vyklubání se až po opuštění hnízda. Podívejte se, jak vypadají mladé vlaštovičky a jak se klubají a vyrůstají. A co se děje poté, co se vyklubou? Máme pro vás spoustu materiálu ze života vlaštovčích mláďat.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.