06:04
Nikdo z nás nechce být nemocný. Pro svoje tělo potřebujeme vitamíny, které se nacházejí v čerstvé zelenině a ovoci. A kde je vezmeme? Třeba si doma vypěstujeme řeřichu a na ní si pak pochutnáme. Budeme potřebovat navlhčenou vatu a semínka řeřichy.
Na jaře se všechno probouzí. Jak se budí semínka? Že bychom jim zazpívali jako Křemílek a Vochomůrka? Kdepak, budeme je pozorovat. Podívejte se s námi, jak na to.
Rostliny se dají rozmnožovat různými způsoby. Jedním z nich je „řízkování“. Pozor nemá to nic společného s oblíbeným jídlem. Snad jenom to, že se také řežou kousky. Uvidíte, jak správně postupovat při množení africké fialy. A vlastnoručně vypěstovaná kytička je ten nejkrásnější dárek, třeba pro maminku.
Den matek se v České republice neslaví příliš dlouho, ale přitom není ve světě žádnou novinkou. První zmínka o něm sahá až do starověkého Řecka. Oficiálně vznikl na začátku dvacátého století v USA, postupně se rozšířil do celého světa a nyní tento svátek slavíme i u nás.
Když děti učí telka! Kdo nás má nejraději? Přeci maminka a tatínek! Naučme se písničku, která bude jen o nich. Jako doprovod si vezměme dva kamínky. A jestli máte sourozence, můžete si písničku zahrát a zazpívat společně!
Vertikální zahrádka? Co to je? I na malém prostoru můžeme pěstovat více rostlin. Prostě si je zavěsíme nad sebe. Podívejte se, jak na to. Všechny k tomu potřebné věci určitě najdete doma.
Víte, že jeřáb sudetský roste jenom v Krkonoších a dnes existuje pouze 150 keřů? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Proč začal člověk vlastně domestikovat skot? Domestikace skotu měla obrovský význam pro lidskou civilizaci. Bylo to první nákladní, jezdecké a tažné zvíře. Ano, na kravách lidé v Africe jezdili dříve než na koních. A víte, že skot nemá horní přední zuby?
Terčin zvířecí svět nám ukáže zvláštní králíky. Králíky, které baví skákat přes překážky při soutěži králičí hop.
„Bez hany a bázně navštívíme lázně.“ A s našimi medvědy se v Jeseníkách vydáte nejen tam. Uvidíte mechové jezírko Rejvíz a dozvíte se, podle čeho získalo svůj název. O Vřesové studánce zjistíte, jak se podle pověsti přišlo na její léčivé účinky. Jistě vás zaujme i originální sklářská dílna. Spousta léčivých pramenů, panenská příroda i nádherný výhled na Praděd k Jeseníkům také neodmyslitelně patří.
Věděli jste, že samička kudlanky nábožné většinou samečka po páření nepožírá? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Špačci mají plné hnízdo vajíček. Poštolka usedá na šest snesených vajíček. Čápi se střídají v sezení na vejcích.
Čápi se odjakživa těšili lidské přízni. Symbolizují jaro a říká se, že nosí děti. Čáp bílý není tak vzácný jako čáp černý. Pár, o kterém si povíme, obýval dlouho hnízdo na starém dubu. Pojďme se podívat za čapí rodinou!
Epizoda popisuje aktivitu hadů na přelomu zimy a jara s ukázkou zmije obecné, našeho jediného jedovatého hada. Je možné pozorovat rašící pupeny stromů, ze kterých budou později vznikat listy. Mělká lesní údolí, kterým se říká niva, nabízejí vhodné podmínky pro růst mokřadních rostlin a na vodu vázaných živočichů, například obojživelníků. Les prosvícený sluncem ukazuje brzy na jaře kvetoucí rostliny vřesovce či pasoucí se jeleny. Na prosluněných stráních kvetou mochny a vzácné koniklece.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nám ukazuje pestrý život v našich vodách. V tomto díle se seznámíme s nedravými rybami – cejnkem, ploticí, cejnem, kaprem a karasem. Ukážeme si, čím se tyto ryby živí. Víte, co je zooplankton nebo požeráková kost?
Když děti učí telka! Prozkoumejme společně se žáky 2. ročníku ptactvo naší planety. Povězme si, co mají ptáci společného, čím se liší od jiných živočichů a jak vypadá jejich stavba těla. Pohybem vyjádřeme, zda se jedná o ptáky stálé nebo stěhovavé. Poznáte ptáky podle jejich hlasu? Na které ptačí jedince se dozvíme jejich světová nej?
Tzv. reliktní bory jsou pozůstatky doby ledové u nás. Na skalních hranách s mělkou půdou se daří vřesu i lišejníkům. Pojďte se s námi podívat na jedinečné Kokořínsko. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.