05:25
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Základní informace o litosférických deskách, jejich druzích a také o jejich pohybu po takzvané astenosféře.
Jak je možné, že když na horách stoupáme do vyšších nadmořských výšek, je stále chladněji, i když jsme vlastně blíže Slunci? Jaké fyzikální zákonitosti tady platí? Na tuto otázku se pokusí odpovědět Michael Londesborough.
V Jeseníkách najdeme méně známé, zato unikátní jeskyně. Jesenický kras reprezentují závrty, vyvěračky, menší propasti a zhruba stovka registrovaných jeskyní, z nichž dvě patří ke světově významným lokalitám. Jeskyně Na Pomezí a Na Špičáku jsou vytvořené v mramoru – krystalickém vápenci. Jejich počátek datujeme do vlhkého subtropického podnebí třetihor. Unikátní tvary chodeb ve druhé jmenované jeskyni byly modelovány při tání pevninského ledovce ve čtvrtohorách.
Deštné pralesy se přezdívají plícemi planety. Pohlcují totiž oxid uhličitý, který vydechujeme, a produkují kyslík, který zase dýcháme. Jsou domovem obrovského množství druhů živočichů i rostlin. Ale jejich plocha se stále zmenšuje vlivem těžby dřeva či palmy olejné. Více se o deštných pralesích dozvíte v reportáži z Wifiny.
V červenci roku 2022 vypukl požár v národním parku České Švýcarsko, jednalo se o největší lesní požár na našem území. Dají se vůbec předpovídat podmínky pro vznik požárů? A jak s přírodními požáry souvisí extrémně teplé počasí? To nám objasní klimatolog Radim Tolasz.
Václav Cílek provází po vídeňských ulicích a ukazuje nám, kde se ve Vídni můžeme setkat se zajímavými horninami využitými pro stavební účely.
Jaká voda začne vřít dříve, osolená či neosolená? Dříve začne vřít neosolená voda. Proč? Za standardních podmínek vře roztok soli při vyšší teplotě než čistá voda.
Co se stane s vajíčkem, když ho dáme do nádoby s vodou? Vajíčko klesne ke dnu, jelikož má větší hustotu než voda. Co se naopak stane, když vajíčko dáme do solného roztoku? Vajíčko v tomto případě plove, protože solný roztok má vyšší hustotu než vajíčko. Pokud k solnému roztoku přidáme vodu, vajíčko se bude vznášet, protože tento roztok má stejnou hustotu jako vajíčko.
Při zastavování automobilu musíme změnit jeho hybnost. Změna hybnosti je definována jako součin brzdné síly a času. Impuls síly má stejnou velikost jako změna hybnosti, kterou způsobuje. Pokud známe změnu hybnosti a dobu, po kterou tato změna probíhá, můžeme vypočítat brzdné a nárazové síly. Jak můžeme účinek hybnosti zmírnit nebo naopak zvýšit?
Na čem závisí, zda se rozbije sklo? Závisí to nejen na hmotnosti tělesa, ale také na tom, jakou má hybnost. Co je vlastně hybnost? Hybnost je schopnost pohybujícího se tělesa něco rozbít. Je to vektorová fyzikální veličina, která závisí na hmotnosti a okamžité rychlosti pohybujícího se tělesa. Vypočteme, jakou hybnost má bowlingová koule.
Co nás začne pálit dříve, sirka, nebo sirkou ohřívaná mince? Kovy se vyznačují vysokou tepelnou vodivostí, zatímco dřevo je díky vysokému obsahu vody a vzduchu zase dobrým tepelným izolantem.
Kov je dobrý vodič tepla, tudíž z jazyka odvede teplo rychle ven a sliny mezi jazykem a zábradlím během chvíle zmrznou. Jazyk se ke kovu přilepí. Kdybychom podobný pokus udělali s plastem nebo se dřevem, tak se ke kovu nepřilepí, jelikož plast a dřevo jsou špatné tepelné vodiče.
Co se stane, když zazátkujete nádobu s téměř vroucí vodu a polijete ji vodou studenou? Voda začne opět vřít. Ochlazením došlo ke kondenzaci vodních par v nádobě, tím se výrazně snížil tlak uvnitř, a proto voda vře i při nižší teplotě.
Co se stane, když dáme nad plamen papír omotaný na dřevěné tyčce a kovové tyčce stejného průměru? Který papír začne hořet dříve? Papír začne dříve hořet na dřevěné tyčce. Kov má vysokou tepelnou vodivost, proto většinu tepelné energie plamene odvede samotná tyčka.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.