05:25
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Základní informace o litosférických deskách, jejich druzích a také o jejich pohybu po takzvané astenosféře.
Jak je možné, že když na horách stoupáme do vyšších nadmořských výšek, je stále chladněji, i když jsme vlastně blíže Slunci? Jaké fyzikální zákonitosti tady platí? Na tuto otázku se pokusí odpovědět Michael Londesborough.
Co se stane, když dáme nad plamen papír omotaný na dřevěné tyčce a kovové tyčce stejného průměru? Který papír začne hořet dříve? Papír začne dříve hořet na dřevěné tyčce. Kov má vysokou tepelnou vodivost, proto většinu tepelné energie plamene odvede samotná tyčka.
Dávná anglická legenda praví, že ten, kdo vytáhne slavný meč Excalibur z jeho kamenné pochvy, stane se podle práva i rodem králem Anglie. Michael se rozhodl, že napoví mladému Artušovi, jak na to. Vysvětlí nám, co je to přenos tepla a čím jej lze ovlivnit. Ukáže nám také několik experimentů, na nichž svá tvrzení dokáže.
Proč je topné těleso ve varné konvici umístěno u dna konvice a ne nahoře u hladiny? Voda je špatným vodičem tepla, a tudíž by trvalo dlouhou dobu, než bychom uvedli všechnu vodu do varu. Dalším pokusem si dokážeme, že v zahřívané vodě proudí teplo samovolně zezdola nahoru.
Jedno sobotní dopoledne jsme s Michaelem na pražské Bílé hoře sledovali soutěž zvláštních leteckých modelů bez vlastního pohonu. Proto jsme nejprve v laboratořích Strojní fakulty pražského ČVUT zjistili, jak tvar křídla a jeho poloha v proudu vzduchu ovlivňují vztlak, což je hlavní síla, která dostává a udrží tělesa těžší než vzduch v letu nad zemí. Ve videu jsou některé nepřesnosti, s nimiž mohou učitelé pracovat.
Jaká voda začne vřít dříve, osolená či neosolená? Dříve začne vřít neosolená voda. Proč? Za standardních podmínek vře roztok soli při vyšší teplotě než čistá voda.
Nové technologie nám umožňují zjistit během okamžiku, kde se nacházíme. Jak si ale poradit v terénu bez posledních vymožeností? A jak zjišťovali svoji polohu, zeměpisnou šířku a zeměpisnou délku, kapitáni lodí v době velkých výprav za dobytím světa? To nám ukáže Michael ve svém experimentu.
Odborník představuje seismické stanice a vysvětluje, jak se určuje místo a síla zemětřesení.
Na čem závisí, zda se rozbije sklo? Závisí to nejen na hmotnosti tělesa, ale také na tom, jakou má hybnost. Co je vlastně hybnost? Hybnost je schopnost pohybujícího se tělesa něco rozbít. Je to vektorová fyzikální veličina, která závisí na hmotnosti a okamžité rychlosti pohybujícího se tělesa. Vypočteme, jakou hybnost má bowlingová koule.
Sopky jsou síly ukryté hluboko pod zemí. Čas od času se proderou na zemský povrch. Sopečná činnost formovala Zemi už v počáteční fázi její existence. I dnes, kdy už je sopečná činnost mnohem klidnější, stále přináší mnoho zkázy. Poskytuje nám ale také informace o složení spodních vrstev Země, původu nejrůznějších hornin i historii planety. Jedním z vědců, kteří tyto informace sbírají, je Kayla Iacovino, vulkanoložka z Americké geologické služby a popularizátorka vědy. Vzorky sbírá i na nejodlehlejších místech světa.
Sahara má rozlohou 9 milionů kilometrů čtverečních a je největší pouští světa. Rozkládá se od pobřeží Atlantského oceánu až k Rudému moři. A zasahuje na území 10 států. Na první pohled je to nehostinná pustina, v sobě ale skrývá divokou krásu. Podnebí Sahary není pro každého, přesto nabízí řadu zajímavostí. Přijměte naše pozvání na její virtuální návštěvu.
Jak člověk přetvářel pískovcová skalní města? Václav Cílek objevuje rozmanité antropogenní tvary, které lze ve skalách najít.
Jeřáb oskeruše patří mezi vzácné ovocné dřeviny. Nejvíce jich na světě najdete na jihovýchodní Moravě – Slovácku, navíc tam roste mnoho prastarých a rozložitých jedinců. Plody oskeruše mají vysokou nutriční hodnotu, ale než je sklidíte, musíte se naučit trpělivosti.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.