00:57
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Epizoda představuje vlky jako šelmy tvořící malé smečky v některých pohraničních pohořích ČR. Z vrubozobých ptáků se představuje běžná kachna divoká a největší z našich původních hus – husa velká. Kromě nich je představen místy se vyskytující morčák. V lednu můžeme pozorovat, a zejména slyšet datlovité ptáky, kteří plní roli lesních doktorů. Jsou představeny také některé nepůvodní jehličnany našich lesů – douglasky a již lesníky nevysazované borovice vejmutovky.
Jak je možné, že ryby dokážou dýchat pod vodou? Vlastně je to jinak – ryby získávají kyslík z vody. Ryby se nenadechují jako člověk, ale voda prochází jejich žábrami. Sledujte, jak ryby dýchají.
Ježek jako domácí mazlíček? Ano. Roztomilý ježek bělobřichý pochází z Afriky. Je společenský, nekousavý, nenáročný a chovat ho může každý, kdo je ochotný mu věnovat péči. Podívejte se, jak s ním zacházet a co mu zajistit pro dostatečné pohodlí.
Lidoopi a lidé jsou blízcí příbuzní. Není proto divu, že některá závažná lidská onemocnění, jako je třeba AIDS, pocházejí právě od lidoopů. Virus HIV se pravděpodobně přenesl na člověka ze šimpanzů již před sto lety.
Zhlédněte rozhovor s Petrem Turkem, primářem transfúzního oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze, přináší aktuální pohled na dárcovství krve u nás, a navíc představuje možné dopady výzkumu, který se zabývá změnou krevní skupiny pomocí střevní bakterie.
Víte, kdo může darovat krev? Jak často můžete krev darovat? A co výběr dárců může ovlivnit? Video představuje celý průběh odběru a vysvětluje časté mýty, které se s dárcovstvím pojí. Osvětluje princip krevních skupin, a to i napříč populacemi.
Zvýšená lámavost kostí neboli osteogenesis imperfecta je genetické onemocnění, v jehož důsledku jsou kosti křehčí a často se lámou. Různou měrou handicapovaní pacienti jsou omezeni v pohybu a často závislí na pomůckách, jako jsou berle nebo vozíček. Lámavé kosti jsou většinou fixovány kovovými šrouby nebo dráty.
Lidé dokážou být mimořádně altruističtí a zvládnou skvěle spolupracovat i s lidmi, s nimiž nejsou příbuzní. Odlišují se tím od všech ostatních druhů sociálně žijících živočichů. Pro altruistu znamená jeho akce nějaké náklady, které přinesou výhody druhé osobě. Altruistickým činem může být dobrá rada, věnování nějaké částky peněz, ale také obětování vlastního života.
Vysvětlení, k čemu slouží rentgenové záření, jak lidem škodí a kde naopak pomáhá. Ukázka dále popisuje, jak funguje rentgen nebo CT při vyšetření v nemocnicích.
Pořad se zevrubně zabývá zrakem. Popíšeme si stavbu a funkci oka a rozdílnosti stavby oka u různých živočichů. Dále se podíváme na zrakové testy, test na vnímání hloubky či test na barvoslepost. Ve videu si ukážeme i pokus s výrobou Benhamova kola a pokus na důkaz existence slepé skvrny. Dotkneme se i Purkyňova jevu a iluze pohybu jménem kinematografie.
Zimní plavání a otužování zažívá v poslední době velký boom. Přináší totiž řadu zdravotních benefitů. Jaké to jsou? V rozhovoru s Vladimírem Komárkem, předsedou České otužilecké unie, se dozvíte něco z historie českého otužování a osobností, které u nás tento zvyk zaváděly, jak s otužováním začít i pro koho nemusí být otužování vhodné. A jak se do paměti lidí zapsal František Venclovský?
Jak barvy vznikají a proč neexistují? Každý ví, že banán je žlutý. Barevnost ale vzniká pouze odrazem konkrétní části barevného spektra světla. Jsou tedy barvy vůbec skutečné? Barvu naše oko přijímá jako paprsek světla a poté je zpracována mozkem. Za schopnost barevného vidění vděčíme speciálním buňkám. Jiné kultury možná vidí barvy dokonce jinak než ta naše.
Na světě existují jen dvě místa, kde žijí orangutani: Sumatra a Borneo. Orangutani jsou převážně samotářští a jen za účelem rozmnožování čas od času utvoří malou orangutaní rodinku. Bohužel se plocha džunglí, která je jejich domovem, vlivem těžařských společností zmenšuje.
Epizoda se zaměřuje na rostliny kvetoucí na loukách v průběhu léta. Představuje orchideje, ale i další vzácné rostliny, jako jsou arnika, hořec či lilie cibulkonosná. Součástí jsou i běžnější druhy rostlin jako dobromysl (známá jako oregano). Ze živočichů je představen pavouk křižák pruhovaný, který je v české přírodě nepůvodním obyvatelem.
Albatrosi jsou specifickou skupinou obyvatel souostroví Galapágy. Populace albatrosů zakládají na ostrovech hnízda. Charakteristická je jejich dlouhá péče o jediného potomka. Při tokání, připomínající spíše souboj, se albatrosi navzájem otírají o zobák toho druhého. Po vyvedení mláďat se jejich dalším domovem stává jižní Pacifik, přičemž se na Galapágy vracejí až po dlouhých šesti letech.
Co cítí hmyz a má nějakou paměť? Jaké vůně přitahují octomilky? A jak tuto znalost můžeme využít? Kdo a jakým způsobem zkoumá čichové schopnosti hmyzu? Na jaké vůně reagují motýli a jak je jejich čich vytříbený?
12 234
674
3 956
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.