06:14
Roku 1856 umírá Karel Havlíček Borovský. Ukázka z minisérie Božena zachycuje jeho pohřeb, který se stal jakousi manifestací vlastenectví. Jako takřka každý vlastenecký projev v 50. letech 19. století se i rozloučení s Havlíčkem dělo za bedlivé pozornosti tajné policie. Pohřeb organizoval Josef Němec, který byl následně potrestán osmidenním vězením...
Proč Božena Němcová svým životem ve své době tolik vyčnívala? V 1. polovině 19. století existovala poměrně přesná pravidla, co se od ženy a manželky očekává. Němcová se ale chovala úplně jinak, proto bylo její okolí včetně manžela tak často pobouřeno jejím životním stylem. K postavení ženy ve společnosti 1. poloviny 19. století se vyjadřují scenáristky minisérie Božena Martina Komárková a Hana Wlodarczyková, odborný konzultant minisérie Tomáš Feřtek, historička Milena Lenderová a literární historik Milan Horký. Video obsahuje ukázky z minisérie Božena.
Autorská literární cesta Boženy Němcové začíná poezií. Po úspěchu básně Ženám českým napsala i další básně. V ukázce z druhého dílu minisérie Božena zazní básně Moje vlast a Hvězda má.
Charakteristickou aktivitou českých vlastenců byly vycházky do přírody, při kterých se debatovalo o jazykových, literárních, kulturních i politických otázkách. Pasáž z druhého dílu minisérie Božena ukazuje vycházku, při níž se vede debata o vztahu k Rusku. Tématem vášnivé rozpravy Tyla s Havlíčkem je Tylovo dílo Poslední Čech, dojde i na deklamování veršů, do kterého se zapojí také Němcová.
Božena Němcová byla ve své době jednou z mála emancipovaných žen. Během pobytu v Domažlicích poznala, že venkov je oproti Praze v mnoha ohledech zaostalejší, a snažila se lidi probudit – především tématy ženské rovnoprávnosti, vlastenectví a kvalitního vzdělání. U domažlické společnosti ale příliš pochopení nenašla.
Literární historik Milan Horký, scenáristky minisérie Božena Martina Komárková a Hana Wlodarczyková a historička Milena Lenderová skládají dohromady střípky o mládí Boženy Němcové. Jejich úvahy jsou doplněny ukázkami z minisérie Božena.
Spisovatel a malíř Adalbert Stifter patří neoddělitelně k té části historie, kterou máme společnou s Němci, nebo přesněji s Rakušany. Psal německy, psal s úctou k české historii a sám sebe považoval za zemského patriota. Video představuje vrcholné období Stifterovy umělecké činnosti a zasazuje jej do kontextu dobové Šumavy i celé habsburské monarchie.
Sbírka, jejímiž nosnými motivy jsou stárnutí a ztráta zraku, má v díle Bohumily Grögerové zvláštní postavení, není to typická autorčina poezie plná hledání možností jazyka a jazykových hříček.
Česká spisovatelka, dramatička, publicistka, historička umění a kurátorka výstav Kateřina Tučková byla v roce 2010 za román Vyhnání Gerty Schnirch, v němž zpracovala osud německé dívky vyhnané v květnu 1945 ze svého domova v tzv. Brněnském pochodu smrti, nominována na ocenění Magnesia Litera za prózu.
Každá doba má svou literaturu krásnou, populární, pokleslou i zakázanou. Ukázka nám odpoví na to, jaká literatura se četla a vydávala v 40. a 50. letech 20. století. Toto období našich dějin se neslo v duchu tvrdé cenzury a vydat knihu nebylo vůbec lehké.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.