06:14
Roku 1856 umírá Karel Havlíček Borovský. Ukázka z minisérie Božena zachycuje jeho pohřeb, který se stal jakousi manifestací vlastenectví. Jako takřka každý vlastenecký projev v 50. letech 19. století se i rozloučení s Havlíčkem dělo za bedlivé pozornosti tajné policie. Pohřeb organizoval Josef Němec, který byl následně potrestán osmidenním vězením...
Proč Božena Němcová svým životem ve své době tolik vyčnívala? V 1. polovině 19. století existovala poměrně přesná pravidla, co se od ženy a manželky očekává. Němcová se ale chovala úplně jinak, proto bylo její okolí včetně manžela tak často pobouřeno jejím životním stylem. K postavení ženy ve společnosti 1. poloviny 19. století se vyjadřují scenáristky minisérie Božena Martina Komárková a Hana Wlodarczyková, odborný konzultant minisérie Tomáš Feřtek, historička Milena Lenderová a literární historik Milan Horký. Video obsahuje ukázky z minisérie Božena.
Autorská literární cesta Boženy Němcové začíná poezií. Po úspěchu básně Ženám českým napsala i další básně. V ukázce z druhého dílu minisérie Božena zazní básně Moje vlast a Hvězda má.
Charakteristickou aktivitou českých vlastenců byly vycházky do přírody, při kterých se debatovalo o jazykových, literárních, kulturních i politických otázkách. Pasáž z druhého dílu minisérie Božena ukazuje vycházku, při níž se vede debata o vztahu k Rusku. Tématem vášnivé rozpravy Tyla s Havlíčkem je Tylovo dílo Poslední Čech, dojde i na deklamování veršů, do kterého se zapojí také Němcová.
Božena Němcová byla ve své době jednou z mála emancipovaných žen. Během pobytu v Domažlicích poznala, že venkov je oproti Praze v mnoha ohledech zaostalejší, a snažila se lidi probudit – především tématy ženské rovnoprávnosti, vlastenectví a kvalitního vzdělání. U domažlické společnosti ale příliš pochopení nenašla.
Literární historik Milan Horký, scenáristky minisérie Božena Martina Komárková a Hana Wlodarczyková a historička Milena Lenderová skládají dohromady střípky o mládí Boženy Němcové. Jejich úvahy jsou doplněny ukázkami z minisérie Božena.
Začátek televizního zpracování malostranské povídky Návrat pana Ryšánka ukazuje záběry z Malé Strany, jedné z nejstarších a nejpůsobivějších částí Prahy vzniklé v podhradí Pražského hradu, která byla do roku 1784 samostatným městem. Jde o jednu z nejoblíbenějších pražských čtvrtí, lokalitu plnou památek, tajemných uliček a zákoutí, která inspirovala mnoho umělců včetně slavného rodáka Jana Nerudy.
Miroslav Vladyka nás vezme na cestu Zlínskem po stopách Cyrila a Metoděje, kteří k nám přišli šířit křesťanství, liturgii a vzdělání. Společně se dvěma věrozvěsty se projdeme po pamětihodnostech v Uherském Hradišti a podíváme se na Velehrad. Miroslav Vladyka nám také představí místo, které své jméno po nich získalo až za dvě stě let. A co se dělo dál?
V roce 2017 vyšel po více než čtyřiceti letech od svého vydání poslední z dosud v České republice nevydaných česky napsaných románů Milana Kundery, Kniha smíchu a zapomnění. Video je tlumočeno do znakového jazyka.
Divadlo Járy Cimrmana si připomínalo čtyřicet let s cimrmanovskými hrami představením tvořeným ukázkami z některých jeho her. Podívejte se na takovou ukázku ze hry Vyšetřování ztráty třídní knihy.
12 234
674
3 956
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.