00:35
Obyvatelé českých vod je seriál, který nám ukazuje pestrý život v našich vodách. V tomto díle se seznámíme s měkkýši. Víte, jaký je rozdíl mezi mlži a plži?
Věděli jste, proč patří rak říční mezi kriticky ohrožené druhy? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Jaký je životní cyklus mihule potoční? Spatřit mihuli je velice náročné. Většinu života prožijí jako larvy, tzv. minohy. Dospělá mihule už potravu nepřijímá. Jejím jediným a důležitým úkolem je předat život další generaci.
Klidné bahnité vody rybníků obývá velevrub a škeble rybničná. Sladkovodní mlži, kteří patří mezi ohrožené živočichy naší přírody, nedokáží přežít ve znečištěných vodách.
Meandrující potoky jsou domovem fascinujícího mlže, který je na pokraji vyhynutí. Perlorodka byla v minulosti využívaná např. pro výrobu knoflíků a žila běžně ve vodních tocích. Nyní je v celé Evropě na pokraji vyhynutí. Pro přežití potřebuje čistou vodu a pstruha, na jehož žábrách přežívají několik měsíců její larvy.
Na raka říčního narazíme jen vzácně v chladných a čistých vodách pod přehradami. Dožívá se až 20 let, ale je citlivý na čistotu vody. Zničující se pro něj v poslední době stala epidemie račího moru.
Pojďme se společně podívat na video, kde se ztrácí psí hračky. Psi mají pud, kdy mají pocit, že si musí schovat jídlo na horší časy. Někdy si také zahrabávají hračky.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se ale přeneseme o několik miliard let zpět, představíme si vznik života na naší planetě a povíme si, jak se evoluce během miliónů let dostala z vody na souš. Některé druhy ale ve vodě zůstaly. Třeba ryby. My si je rozdělíme na mořské a sladkovodní.
V Zoo v Hluboké nad Vltavou mají jedinečnou expozici mravenců. K vidění je i velemravenec, největší druh mravence na světě, který měří 3 cm. K vidění tu jsou i další druhy, třeba mravenci střihači. Co to obnáší mít takovou expozici, se dozvíte ve videu.
Terčin zvířecí svět nás seznámí s tím, jak máme připravit pejska na silvestrovský ohňostroj, který mu působí stres.
Věděli jste, že u nás žije vzácný druh jelenů bílých? Jsou opředeny mnoha mýty a my se dozvíme, odkud se vzaly ty mýty i odkud k nám přicestovali bílý jeleni a jaký je rozdíl mezi nimi a jejich příbuznými jeleny lesními. Také si prohlédneme jelení paroží, zjistíme, kolik váží, k čemu jelenům slouží a jak se správně nazývají jeho jednotlivé části.
Hroch obojživelný, jak už jeho jméno napovídá, se umí pohybovat jak na souši, tak ve vodě. Rozhodně není nemotorný a pomalý, jak se může na první pohled zdát. Je proto na místě dát si na tohoto 3000 kilogramů vážícího obra pozor. Nejčastěji ho můžete vidět ve vodě, ze které mu koukají pouze oči a nozdry. Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
Když děti učí telka! Naučme se s žáky 4. ročníku, co všechno patří do živé a neživé přírody. Jaké rozlišujeme druhy ekosystémů? Pole, park, les, louka, potok. Co který ekosystém znamená a co dokáže voda a vzduch? Vyzkoušíme si, jak to udělat, aby voda ve sklenici držela papír i vzhůru nohama.
V zimě živočichové strádají. My lidé jim můžeme pomáhat. Ukážeme si, jakým způsobem můžeme pomáhat v zimě přikrmovat ptáčky, veverky, srny i vodní ptáky. Vysvětlíme si, které krmivo není vhodné, s kým se můžeme o přikrmování poradit.
Pořad seznamuje děti s tím, jak správně zasadit květiny. Vysvětluje, která květina se dá zasadit do květináče a kterou je třeba dát do vázy s vodou. Vyjmenovává části květiny (květ, stonek, listy, kořeny) a vysvětluje, k čemu slouží. Dále informuje, co všechno potřebuje taková zasazená květina (slunce, vodu, hlínu, živiny).
Do Střelické bažinky nedaleko Brna přicházejí na jaře skokani hnědí, aby se stejně jako každý rok utkali o samičku. Během období rozmnožování se mokřad zaplní tisíci žabích vajíček a mělké tůňky jsou doslova zaplaveny jejich hustou polévkou.
Pořad vysvětluje, co je to půda, jak vzniká a proč je pro nás důležitá.
Duha je vlastně optický jev. Nemůžeme si na ni sáhnout, fyzicky prostě neexistuje. Přesto nás stále překvapuje svými barvami. Ale kde se ve skutečnosti berou?
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.