00:54
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se ale přeneseme o několik miliard let zpět, představíme si vznik života na naší planetě a povíme si, jak se evoluce během miliónů let dostala z vody na souš. Některé druhy ale ve vodě zůstaly. Třeba ryby. My si je rozdělíme na mořské a sladkovodní.
Jak je možné, že ryby dokážou dýchat pod vodou? Vlastně je to jinak – ryby získávají kyslík z vody. Ryby se nenadechují jako člověk, ale voda prochází jejich žábrami. Sledujte, jak ryby dýchají.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nám ukazuje pestrý život v našich vodách. V tomto díle se seznámíme s dravými rybami – štikou, candátem, okounem a sumcem. Víte, která ryba si připravuje pro svoje vajíčka hnízdo a hlídá ho?
Obyvatelé českých vod je seriál, který nám ukazuje pestrý život v našich vodách. V tomto díle se seznámíme s nedravými rybami – cejnkem, ploticí, cejnem, kaprem a karasem. Ukážeme si, čím se tyto ryby živí. Víte, co je zooplankton nebo požeráková kost?
Pod hladinou rybníku můžeme narazit na rybího predátora, tedy štiku. Už malé štiky aktivně loví a klidně i sebe navzájem, a tím regulují svůj počet.
Při posledním sčítání sýčků se zjistilo, že jejich počty klesly na několik stovek kusů. Problém mají tyto malé sovy hlavně s tím, že pro ně ubylo hnízdních příležitostí. Chybí jim vykotlané dutiny stromů i otvory ve starých stodolách. Až budete opravovat svoji stodolu, zkuste dát sýčkům šanci. Je to jeden z nejohroženějších ptačích druhů na našem území.
Jeden z vánočních symbolů, jmelí, z dálky připomíná hnízda ptáků v korunách stromů. Ve skutečnosti je to však parazit, jehož semínka šíří ptáci. Než se dostane k vám domů, urazí dlouhou cestu. Aby se vám líbilo, někteří prodejci ho pozlatí nebo postříbří. Víte, po kolika letech se může ustřihnout?
Chřástali jsou tajuplní obyvatelé těch největších houštin, které nalezneme při stojatých vodách. Jsou to ptáci velcí asi jako běžný kos. Téměř všechny jeho druhy obývají porosty tvořené puškvorcem, orobincem a rákosem. Chřástal kropenatý se ale vyskytuje pouze u Žehuňského rybníka a v naší přírodě ho najdeme v počtu přibližně 50 párů. Prostředí, ve kterém přirozeně žije, z naší přírody mizí, stejně jako tento bahenní specialista.
Když děti učí telka! Naučme se společně se žáky 3. ročníku třídit živočichy podle toho, čím se živí. Utřídíme si svoje znalosti a živočichy rozdělíme na býložravce, masožravce a všežravce.
V pralese Mionší v Moravskoslezských Beskydech žije110 druhů obratlovců. Blízko Horní Lomné najdeme největší dochovaný les karpatského typu u nás. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Karpaty jsou tvořeny z naší strany flyšem, díky kterému zde rychleji probíhá tvorba štěrku a vznikají štěrkonosné toky. Lidé je využívali ke splavování dřeva. Aby se nemuseli obávat jejich rozvodnění, vytvářeli nádržky, kde se štěrk zadržel a do údolí tekla korytem pouze čistá voda. Jak takové štěrkonosné toky vypadají a mnoho dalších zajímavostí o nich, zjistíte ve videu.
Drůbeží maso a slepičí vejce patří k nejdostupnějším a nejlevnějším potravinám na celém světě. Představíme si plemena slepic, kachen a hus, která chováme v České republice. Víte, kolik vajec sní průměrně každý Čech? A co vlastně vejce všechno obsahuje?
Když děti učí telka! Pojďte společně s mladšími žáky popsat viditelné změny v přírodě, které můžete pozorovat na podzim. Zkusíte rozpoznat rozdíly mezi dřevinami jako jsou lípa, dub, buk a javor? Podíváme se, jaké plody mají na podzim keře, které jsme se naučili na jaře poznávat podle jejich květů. A na závěr si vyzkoušíme výtvarnou techniku, které se říká frotáž.
V zimě živočichové strádají. My lidé jim můžeme pomáhat. Ukážeme si, jakým způsobem můžeme pomáhat v zimě přikrmovat ptáčky, veverky, srny i vodní ptáky. Vysvětlíme si, které krmivo není vhodné, s kým se můžeme o přikrmování poradit.
Někteří lidé se nespokojí s obyčejnými domácími mazlíčky a chtějí si pořídit něco neobvyklého. Třeba takovou opici. Cvičená opice na rameni je sice zajímavá, není to však úplně ideální společník mezi cizí lidi. Zvěrolékař Ladislav Farský má však na dvorku docela pestrou smečku různých primátů.
Že papoušci umějí mluvit, to ví snad každý. Jak je to ale naučit? Podívejte se, jak takový výcvik probíhá, které papoušky cvičit lze i co se dá papoušky ještě naučit. Chov papoušků není nic snadného a člověk se o ně musí pečlivě starat každý den. Dozvíte se i mnoho zajímavých informací ze světa papoušků.
Králíka k nám přivezli mniši ve 13. století z Německa, protože chtěli mít vždy po ruce chutné maso. Tomu, který jim unikl a dostal se do volné přírody, říkáme králík divoký. Myxomatóza je nemoc, která je málem vyhubila. Naštěstí jsou tu myslivci.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.