04:30
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Víte, odkud vzali inspiraci tvůrci vojenských maskáčů? Od ropuchy zelené. Ta přišla na účinnost tohoto šatu pro maskování a mimikry už dávno. V dnešním díle se podíváme na život v přírodě do žabí říše. Uvidíme i na jiné druhy žab, jako je skokan, rosnička nebo kuňka obecná. Zvláště si všimneme osudu jedné ropuchy obecné, která měla ve svém rybníku příliš mnoho nápadníků.
Víte, jak kuňka obecná odrazuje své nepřátele? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Víte, že skokan ostronosý je jediným druhem naší žáby, co během páření dokáže změnit svoji barvu? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Do Střelické bažinky nedaleko Brna přicházejí na jaře skokani hnědí, aby se stejně jako každý rok utkali o samičku. Během období rozmnožování se mokřad zaplní tisíci žabích vajíček a mělké tůňky jsou doslova zaplaveny jejich hustou polévkou.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nám představuje život v našich vodách. V této části se seznámíme s obojživelníky a naučíme se poznat mloka, čolka, skokana zeleného, skokana hnědého a ropuchu.
Našli jste v přírodě zvířecí stopy? Rádi byste si tuto stopu zaznamenali, ale nevíte, jak na to? Stačí si připravit sádru a vodu a vydat se do přírody. Také pro vás bude dobrou pomůckou kniha Na stopě od Jiřího Nešpora, která vám může sloužit k zaznamenávání vašeho pozorování.
V pralese Mionší v Moravskoslezských Beskydech žije110 druhů obratlovců. Blízko Horní Lomné najdeme největší dochovaný les karpatského typu u nás. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Terčin zvířecí svět a její zoolaborka si pro nás připravila zajímavosti o spánku zvířat. Dozvíme se, jak spí motýl, pes, žirafa, pouštní hlemýžď, netopýr atd.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Přilétá čapí samec, opravuje hnízdo a čeká na samičku. Poštolčí samec hledá místo pro hnízdění, vyhlíží poštolku. Špačci své námluvy pozdrželi. Přilétá první vlaštovka.
V pořadu Terčin zvířecí svět se spolu s Inžou seznámíte se zvířaty, která by sama nepřežila a potřebují pomoc záchranných stanic. Tyto útulky jsou nejen pro psy a kočky. Snaží se tu napravit škody, které jsme na zvířatech napáchali.
Znáte zvíře, které slyší, i když nemá uši? Zajímá vás, jak vypadá vnitřní ucho nebo zvukovod a chcete vědět, jak si vyrobit domácí telefon? Proč někteří lidé hůře slyší? Brďo se zajímá o sluch jako jeden z lidských smyslů.
Pohybující se drahokamy či létající květiny takto se přezdívá motýlům pro jejich krásná křídla. Svůj život mají pestrý. Vajíčko, housenka, kukla, motýl, kladení vajíček -to vše musí stihnout za pouhé 2–4 týdny, protože právě tak je dlouhý jejich život. Za tu krásu to ale stojí.
Jak se vlastně maso dostane na náš talíř? Brďo se seznamuje s různými způsoby získávání masa v průběhu dějin. Z původních lovců se stali chovatelé hospodářských zvířat, která se porážejí na jatkách. Dozvíte se, jak se maso dělí podle druhů a dále zpracovává. Pro malé kuchaře je zde i návod na přípravu masitého pokrmu.
Máte rádi brambory? Neváhejte ochutnat také batáty. Přestože jim jsou hodně podobné, nejsou vůbec příbuzné. Batáty sice pocházejí také z Jižní Ameriky, ale jsou sladší, mají více vitamínů a jsou starší. Proto jsou také dražší než brambory. Údajně se také jedná o jedno z prvních jídel, které člověk jedl. V Peru se našly zbytky batátů staré přes 10 000 let.
Antilop žije v Africe více než 100 druhů. My se seznámíme s několika z nich. Krásná je antilopa skákavá, která dělá čest svému jménu. Antilopa přímorožec zase svými ostrými rohy dokáže odradit i lva. A králem mezi antilopami je kudu velký, který má na hlavě místo koruny krásné kudrnaté paroží. Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
Každé malé dítě ví, že kopřiva nás dokáže na kůži pěkně popálit. Ale víte proč? A také, že má rovněž léčivé účinky? Podívejme se tedy kopřivě „na chloupek“. Jak ji používali ve starověkém Římě, v Anglii nebo v Čechách? A kterou rostlinou si můžeme pomoci proti popálení kopřivou?
Jaké jsou rozdíly mezi ovocem a zeleninou? A proč se římskému císaři Karlu Velikému říkalo „zeleninový král“? Dozvíme se, jak se různé druhy ovoce i zeleniny dostávaly do Čech i jiných evropských zemí a které plodiny nám přivezl z Ameriky mořeplavec Kryštof Kolumbus. Video je vhodné také jako doplňková aktivita k výuce češtiny pro cizince. Děti se naučí rozlišovat mezi ovocem a zeleninou a některé jejich druhy. Určeno především pro začátečníky mladšího školního věku.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.