00:19
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
O tom, kde se dá v České republice najít zlato a kde je možné narazit na pozůstatky po jeho těžbě, vypráví geoložka Veronika Štědrá, mistryně světa v rýžování zlata.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Vesnické masopustní obchůzky se u nás slaví od středověku, popisy masek jsou na Hlinecku doloženy od 19. století. V některých tamních vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě do dnešních dnů. Masopustní masky mají svoji tradiční podobu a funkci, za masky se většinou převlékají muži. Zvyk byl zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví organizace UNESCO.
V listopadu 2020 si čeští sokolníci připomněli 10 let od zapsání svého oboru na Seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. V českých zemích se umění lovu s dravými ptáky provozuje již skoro 1500 let.
Hřebčín v Kladrubech nad Labem byl v roce 2019 zařazen na seznam kulturního dědictví UNESCO. Starokladrubský kůň je jeho jedinou živoucí památkou u nás. Místní koně slouží nejen u jízdní policie, ale i u královských dvorů ve Švédsku a Dánsku.
„Holandská“ vesnice je příkladem necitlivého využití původně horské louky v národním parku Šumava. Pořad varuje před necitlivými zásahy do české přírody.
Po konci 2. světové války převzala vládu na řadě míst Českého lesa příroda, protože po odsunu původních německých obyvatel řada vesnic a osad osiřela a následně zanikla. My se podíváme do míst, kde ještě před válkou bývalo rušno a dnes tehdejší čilý ruch připomínají jen zbytky staveb. Jednu opuštěnou vísku navštívíme i na druhé straně hranice v Bavorsku.
Západočeské Klatovy, označované jako "brána Šumavy", se pyšní řadou architektonicky významných staveb. Mnoho z nich vzniklo v době působení jezuitských řeholníků. My se podíváme do kostela Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce, do muzea v budově bývalého jezuitského gymnázia a do refektáře jezuitské koleje.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.